svěcení III

--svěcení

beránčí dech
žije uvnitř
kruhu
v  polohách stád
mezi spícími psy
..
je ve mně jeho dno
zamčené
ve zdech kostela
tmavých strachem
..
dýchám tmu
v obavách
z posvátné hořkosti  na začátku ticha
..
krev mých ryb
/lepkavá křeč chladných očí/
domnělá hladina vyplavená
ze stínu mé lodi
.
vpíjí se do krajů
pustých měst na písku
..
trhnutím
rozbíjím
jejích těl
tíhu
..
beránčí dech
navátý
ještě žije uvnitř
v polohách
spících psů
..
- je ve mně jeho dno –
ve zdech kostela
tmavých strachem
..
v obavách
z hořkosti rybí krve
..
zatímco jed
/stín mé lodi/
vpíjí se v okraje
..
slunce si odnáší v tlamě
z leštěného mramoru