Když se v síni rozední

                Osmělil se probudit nové ráno
                nakapat ho do očí
                - pro pocit svěžesti
                protáhnout tělo vůní suchých trav
                a s kořením spadaného jehličí
                pokoušet snění
 
 

                (Snad vánek zůstal v hlavě,
                když pohrával si hravě,
                a z listí podzimu
                upletl hostinu.)
 
 

                       Chybí mu víra
                že to místo bytí
                je až příliš obyčejné
                pro zalévání veršů
                - jen květy kvetou v jiný názor
                uzamčeny v nástěnných hodinách
 
 

                (Je jen prach
                to, co v něm žije,
                když srdce rychle bije na poplach?)
 
 

                                    Zápraží chválí staré mistry
                co vytesali jeho původ
                v urozených runách
                za suchou kůrku chleba
 
 

                Tak vzdává díky
                za ty dary
                za to že smí mluvit jeho ruce
                moudře
                něžně
                někdy prudce
                za ta srdce co stala se
                - rodinou