Až táto přijmu

až kameny 
v řece Bečvy
ztratí hrany
až tanky na Krymu
stanou se písní laní
až táto příjmu
že jsem osaměl
až bzukot včel
z Beskydských strání
varhany
ze zbořených kostelů
se promění
až mé vězení
otevře anděl
nedbaje rozsudku
až ogar z hor
dojde k soutoku
kde slzy zbojníků
vtekají do moře
až táto příjmu
pričny za lože
že propadliště i hák
šibenice na Pankráci
až táto přijmu
že zpěv ptáků 
se ztrácí
že démant  je popel
a popel démantem
až hvězdám z nebe
ujedu trabantem
a ze zplodin výfukových
mléčná mlhovina
snad pochopí
ogar ze Vsetína
že signalem tě nezastihnu
že vzal tě 
snad poryv vichrů
a rozprášil jak sníh
do údolí Karolínky
že kolem Vsacanu
lepím ze vzpomínky
z vatry na kopcích
dým nad ohněm