Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Účet uzdravuje

Výběr: emizat
02. 05. 2014
35
49
4240

 

 

„Jen si vzpomeňte na dovolenou třeba v Řecku. Všem je nám tam dobře, jejich jídla milujeme a po zbytek roku se nám po nich stýská,“ nechal se nedávno slyšet svérázný kuchař a restauratér Pohlreich v rozhovoru pro server Idnes.cz.

Popravdě, při vzpomínce na dovolenou v Řecku se mi ze všeho nejméně stýská po jídle. Polévky z pytlíku, játrové paštiky a Trenčiansky párok s fazuľou se jednomu brzy přejí, a ten kousek pravé řecké pizzy, nebo tradiční helénská palačinka z kiosku na pláži (obé za cenu opulentní hostiny o několika chodech v naší hospodě) o kvalitách středomořské kuchyně nikoho nepřesvědčí.

Hrůza na mne však padne, vzpomenu li na poslední večeři. Tedy nikoli Poslední večeři Páně, nýbrž mé paní. Konkrétně šlo o rizoto. Jakousi shodou okolností se do rýže připletl vzorek horniny z Hanoje, a kdo myslíte, že si na něm ulomil kus sedmičky vpravo dole? Stát se obětí komplotu či spiknutí není jistě nic veselého, ale být obětí shody okolností, je hrozná věc. Cestou z Řecka do domoviny jsem mohl požívat pouze tekutou stravu, pročež při plavbě trajektem vzala za své lahev Metaxy pro tchána a za jízdy autobusem významná část likéru Ouzo, na který se těšila tchýně. Ani nevím, kdo doma vybalil kufry a uložil mě do postele.

Ráno jsem měl pocit, že jsem se probudil znovu na lodi. Zákeřné pohyby podlahy jsem vyrovnával s bravurou varietního umělce a pídil se po medikamentech, jež by zaplašily škubavou bolest v odulé tváři. Nejvíc mě však překvapilo, jak dobře umím imitovat hlas Miroslava Moravce. Ještě teď slyším, jak mým hrdlem promluvil Fantomas: „Dost bylo hrdinství, jdu k zubaři!“

„Ke komu chodíš?“ ozvala se z koupelny žena.

„Jak chodím?“ podivil jsem se. „Naposledy jsem byl na prohlídce ještě se školou.“

„Tak to si budeš muset nějakého vybrat. V nemocnici už se zeptáš, kdo je dobrej. Nezapomeň si kartičku pojišťovny a třicet korun.“

„Bože, třicet korun? Co dneska nechtějí za plombu,“ pomyslel jsem si cestou.

 

Nejsem si jistý, zda bylo nejmoudřejší vybrat si zubního lékaře podle toho, že měl zcela prázdnou čekárnu. Neodradilo mě ani, že se jmenoval Kovář. Když jsem po chvíli zjistil, že při práci dělá čest svému jménu, ne však profesi stomatologa, bylo už pozdě.

„Tak vás bolí zub? To mi tu říká každý. A jak vás to bolí?“ vyzvídal lékař.

„Jak sviňa, pane doktore!“

„Aha, tak jinak. Je to bolest tupá a trvající, nebo ostrá a někam vystřeluje?“

„Vystřeluje a trefuje se! Do celé čelisti!“

„No, otok je to pěkný,“ pravil téměř závistivě, „tam bude zánět. Tak se u nás posaďte.“

Křeslo určitě pamatovalo ještě prvorepublikovou soukromou ordinaci, odkud bylo znárodněno a po čase opět zprivatizováno. Nad ním čněla zubní vrtačka „třetí generace“, tedy rovněž po dědečkovi. Stejně omšelé byly i další nástroje a přístroje, zdravotní sestru nevyjímaje.

„Teď si na vás trošku posvítím,“ špásoval dentista. „Sestro, připravte rentgen!“

Roentgenův přístroj byl naštěstí moderní elektrický, nikoliv na petrolej, jak jsem se původně obával. Když se doktorovi zdálo, že jsem dostatečně osvícen, vycpal mi ústní dutinu gázou a pustil se do vrtání. Nevím, co by na mém místě pronesl Mirek Dušín, ale já jsem zaječel slovo, které pro jeho vysoký stupeň expresivity nebudu uvádět. Pak už následovala jen pestrá sekvence citoslovcí a částic až do okamžiku, kdy hrot vrtačky narazil na nerv. Změněná intonace mého hlasu, konkrétně vysokofrekvenční jekot, který přiměl k činnosti i zaprášený fax na psacím stole, napověděla lékaři, že je vhodné nějak zareagovat.

„Klidně řvěte, já jsem zvyklý,“ pronesl konejšivě, nacpal mi do chřtánu pravou ruku a listem z lupenkové pilky mi začal brousit kořenové kanálky. Doktor zřejmě v mládí sloužil u dělostřelectva, protože jeho práh zvukové bolesti byl hodně za hranicemi běžného smrtelníka.

 „Aha, aha… Pulpu z korunkové i kořenové části jsme hezky odstranili, ale z kanálků nám hnis neteče. Tak tady to není,“ pronesl zklamaně. „Zkusíme to jinde. Sestro, skalpel!“

„Huh-haoe-um, hau-hmue-uá!“ pokusil jsem se o protest.

„Nebojte, uděláme jenom malou dírku do otoku dásně, vyčistíme a zavedeme drén.“

„A oeaae yh eo ehohehe!“

„Pak už zbývá jedině extrakce,“ blýskl se opět neobvyklou schopností zubařů porozumět významu verbálně asketických vět a začal mi řezat čelist na kusy. Očekával jsem, že ranhojič na závěr ještě nasadí pijavice a pouštění žilou, ale tyto trumfy naštěstí ponechal v rukávu.

 

„No vidíte, ani to nebolelo,“ sušil mi doktor slzy odsávačkou slin, zatímco druhou rukou zbavoval má ústa chomáčů zkrvavené vaty. „Tak mě napadá – my jsme zapomněli píchnout lokální anestetikum, že? Pán je hrdina!“

„Já bych řekl, že spíš idiot,“ odtušil jsem směrem k vrásčité zubní instrumentářce, která mi už vypisovala itinerář dalších návštěv. Ta se na mě usmála a takovým tím chlácholivým hlasem, typickým pro staré dámy, pravila: „A ještě dostanete recept na antibiotika, léky proti zánětu, léky proti bolesti a účet.“

Skoro jsem se těšil, že až budu z ordinace odcházet, pohladí mě po hlavě a dá mi obrázek. Účet byl však za všechny obrázky. Nejsem nikterak lakotný, jsem jen trošku investičně zdrženlivý, ale při pohledu na celkovou sumu jsem se orosil, a to se běžně nerosím. Očistil jsem si brýle, promnul si oči, ale to číslo tam bylo pořád. Tak trochu se podobalo státnímu rozpočtu nějaké menší středoafrické republiky. Bolest zubu se najednou kamsi vytratila. Inu - lékař léčí, účet uzdravuje.

 

 

 

 


49 názorů

Aru
21. 09. 2020
Dát tip

no to je úplně přesný


Aru, zdá se, že jsme vtomto ohledu zajedno. Já mám takovou tezi, že pokud ještě můžu dojít k lékaři po vlastních, je to zbytečná cesta.


Aru
20. 09. 2020
Dát tip

nejlepší je nikam nechodit, pustit si žilou můžů sám a pijavice si taky v rybníku najdu sám :D

jako dítě odkojené stálenemocemi jsem si k doktorům vypěstoval jistou drobnou averzi a má nejkratší vzdálenost k jakýmkoli doktorům (zubaře nevýjímaje) se rovná vzdálenosti, kterou vykoná řidič busu když mě veze z/do práce


lastgasp
04. 08. 2017
Dát tip Aru

Jó, to mi připomnělo časy, kdy jsem kloktal rum, kouřil permanentně cigarety a mlátil hlavou o zeď. Přečetl jsem to rychle, abych něco nechyt. Moje drahá zubařka se zlatýma rukama, jak já ji chválím. Mám jednu pevnou a jednu snímací protézu a od jisté doby chodím pravidelně na kontroly. Vrtání do protézy nebolí.


Návykové čtení? Není větší pochvaly.


Silene
10. 02. 2017
Dát tip

Bylo mi ctí poutavě poztrácet čas v řádcích Tvé tvorby.

Vzhledem k jeho průměrné ceně bych pobyla ještě déle, ale jsem již ve značném zadlužení. Návykové čtení. :)


ha, pravda, ještě nejsem zcela pevně rozhodnut...


Jaroslave, pokud hodnotíš kladně, jsem potěšen.


výborně napsaný, hodnotím 


Kolobajda
18. 11. 2014
Dát tip

Zdravím všechny romantické duše!

Na operačním sále promluvil primář: Sestro, já jsem říkal vyholit, a né vyhulit!!!

Jinak jsi kadet a já ji připadám jako dilatant...***


Emizate, jsem moc rád, že ses zastavil, a ještě víc, že ses bavil.

Ano, je pravda, že naši cestovatelé už by si dnes nemuseli v zahraničí hrát na nuzoty. Převaha čekých turistů má však stále pocit, že na jihu snad jídlo ani nemají, případně že místní trh a samoobsluha nabízí jen mořské potvory, divné ovoce, neznámé nápoje a jiné speciality, které oni nejsou ochotni jíst nebo zaplatit. Nevím, co k tomu vede ty ostatní, ale já pro to mám vážný a opodstatněný důvod - jsem držgrešle a buran. (-:


guy
10. 06. 2014
Dát tip
Hm, připomnělo mi to mé peripetie s osmičkou vlevo dole, radši si nebudu vybavovat detaily ze zubařského výkonu jako takového. Nevím, kdo tenkrát byl více zpocený, jestli já nebo zubař. Každopádně jsem se udržel a neoplatil jsem mu natržení úst, které mi vytvořil šroubovákem, jenž používal na konečné vyvrácení zubu z dásně když předtím znehodnotil veškeré kleště, které měl v ordinaci k dispozici včetně instalatérského hasáku, natržením čehokoliv jiného ani jsem nevyužil legitimního křesťanského pravidla zub za zub. Konstatuji jen jedno - když pominuly účinky umrtvovací injekce, které nebyly i tak bůhvíjak pronikavé, protože na zanícenou půlku hlavy to nefungovalo - kdybych měl tenkrát doma nabitou zbraň přiměřené ráže, tak jsem ji po půlhodině použil. Za celý život jsem nesnědl tolik paralenů, kolik jsem jich snědl tenkrát, tipuju, že tak asi deset za hodinu, přičemž každý účinkoval tak cca 2 minuty. Osmička vpravo dole problém naštěstí nedělala, a ty horní zaplaťpánbů vůbec nevylezly. Jestli by na to účinkoval účet, to posoudit nemohu, bylo to ještě v období hluboké totality, kdy lékařská péče byla poskytována zdarma. :)

Veškeré moje psaní směřuje právě k tomu - rozesmát čtenáře. Jsem moc rád, že se mi to v tvém případě povedlo.


Antoncek
21. 05. 2014
Dát tip

Kurva! Ty nedáš mé bránici pokoj ani v komentářích. Mohl bych Ti nasypat milion tipů, ať už to mám za sebou a nemučí mne škytavka?

 

 


Zordon
10. 05. 2014
Dát tip

Skvěle jsem se pobavil.

Kdyby tvůj lékař nebyl muž, měl bych pocit, že navštěvuješ stejnou dentistku jako má žena. Oblíbeným zubařským zákrokem této lékařky je vyčištění kanálků zubu "o jedno vedle".


Filemon - Při té drahotě mám vždycky dilema - buďto budu mít čím kousat a nebudu mít co, nebo naopak. Nakonec ale raději investuji do zubaře než do jídla, přestože pohled na moji postavu by mohl svědčit o opaku.

Zubařina má hodně společného se stavěním lodí v lahvích. Akorát že flaška se u toho necuká a neřve.


Sebastiano - dnes jsem zubařce navrhl, že jí budu (dle tvého vzoru) ty nástroje taky podávat a odebírat, že beztoho při zákroku nemám co na práci. Pobavilo ji to natolik, že mi místo černé plomby dal bílou a nic za to nežádala.


filemon
05. 05. 2014
Dát tip

Mám asi šťastie na zubára. A pokiaľ ide o účty, keď si ich prepočítam na koruny (ešte stále mi v hlave bliká kalkulačka), neverím vlastným očiam...  Normálne som sa do tej tvojej zubárskej hrôzy vžila, Květoni. Výborné čítaníčko, ďakujem :)


Sebastiana
04. 05. 2014
Dát tip
Řvala jsem smíchy. Já mám superzubařku se kterou jsem sehraná- neodkládá nástroje do stojanu, hází mi je a bere si je zpět, jak potřebuje, jsem tak hotová za 10 minut...to je fofr...

StvN
04. 05. 2014
Dát tip

jj, český turismus je bohužel stále ještě v plenkách, ale myslím, že se to zlepšuje


StvNe - Ano, v tom je ten fór. Pochopitelně že měl na mysli tu tradiční kuchyni, kterou si ovšem český turista nemůže dovolit.


StvN
04. 05. 2014
Dát tip

Neměl Pohlreich na mysli tradiční řeckou kuchyni?


Alexka
02. 05. 2014
Dát tip

Jsi hrdina! Při čtení o nepodané injekci mi přeběhl mráz po zádech.

Jinak jsem se bavila, za což se omlouvám 


Petr.II
02. 05. 2014
Dát tip

jo, ... ! ... *


To tě bolí zub zlomyslnosti, těsně vedle zubu moudrosti, že jo?


MKbaby
02. 05. 2014
Dát tip

Po celou dobu, co jsem četl, jsem se chechtal, dokonce zlomyslně :) No a teď mne bolí zub. Díky...

:)


Jistý rozdíl v přístupu k pacientovi tady vidím. Asi budeš klientem jiné zdravotní pojišťovny.


Vaud
01. 05. 2014
Dát tip

já mám v puse něco, čemu říkají protekční minimusteček 

jednou jsem tu ve Švajcu kousal do housky a minimůsteček vyskočil ven - moje myšlenkové pochody byly následující 

1) fuj, to je humus! 

2) vysoudím milióny

3) není to náhodou můj zub? 

Samotný zákrok byl to nej, co jsem zažil: paní doktorka mě položila horizontálně s stoupla si za mě, tak, že jsem měl hlavu mezi jejími prsy a pak mě svými ňadry tamponovaly zleva i zprava dvě sestřičky. Mám úsměv od ucha k uchu, když si na to vzpomenu ještě teĎ.

 


macecha
01. 05. 2014
Dát tip

.Tak, už po třetí se snažím napsat komentář k tomuto veledílu, ale nedaří se. Řeším stejný problém. Antibiotika jsem nedostala, asi je jich pro důchodce škoda, tak vyplachuji ústa slivovicí, valašským penicilinem. Jen doufám, že to zabere. Nejsem zlá, ale každopádně mě potěšilo, že nejsem sama, kdo takto trpí.  T*******


Diana
01. 05. 2014
Dát tip
Ajajaj, tak já se už nesměju - ale můžeš si za to sám, napsal jsi to fakt vtipně. Ať ti kovářka pusu rychle uzdraví!

Přátelé, jsem celý na měkko, proto se přiznám ještě k tomu, že zcela bezdůvodně pomlouvám manželku, takto znamenitou kuchařku, za spáchání atentátu na můj zub. Na vině byl ve skutečnosti kuchař z Montenegra.

Nevím proč, snad z nostalgie, zašli jsme o dovolené i do restaurace, kterou doporučuje cestovní kancelář. Dle mínění černohorské delegátky v ní měli vařit pravou českou kuchyni, takovou, na jakou jsme z domova zvyklí.

Objednal jsem si řízek s bramborovým salátem. Černohorský kuchař se sice s opravdovým českým bramborovým salátem nikdy nesetkal, ale dokázal jej virtuozně napodobit. Nejspíš podle vybledlé fotografie ze starého časopisu. Těžko říct, zda šlo o úspěch či fiasko, neboť salát skutečně chutnal jako vybledlá fotografie ze starého časopisu. A právě v něm na můj zub číhal ten zákeřný kamínek, nebo co to bylo.


baaba
01. 05. 2014
Dát tip

...my jsme zapomněli píchnout... :c))) Buď si dáma mykala, nebo už někdy něco slyšela o kolektivní vině. Nu, žádná závist, hrdino.


Dobře jsem se pobavila a také našla mnoho známého, jak v popisu dovolené, tak i našeno zdravotnictví. *


Toscana
30. 04. 2014
Dát tip
PS: Jo a přeju rychlé zhojení všeho bolavého kolem toho vzpurného tesáku, aby si už Kovářka přestala mastit kapsu. :)

Toscana
30. 04. 2014
Dát tip
Joo, když jsem vyplázla osm stovek jen za jednu nevelkou bílou plombu, taky jsem si pomyslela všelicos - hlavou mi prolétlo i několik hodně silných výrazů, které by ani dáma znát neměla... :-)))) *t

Prosecký
30. 04. 2014
Dát tip
Tip. Doporučuji: 1. Najít si lépe placenou práci, abyses mohl na dovolené najíst. 2. Chodit na pravidelné prohlídky. Takoví jako ty způsobují problémy našemu zdravotnictví.

Ferry
30. 04. 2014
Dát tip

Sadisto, husí kůže vyvstalá nad tvými řádky mi hned tak nesplaskne.

:)


8hanka
30. 04. 2014
Dát tip

Dianke ďakujem, že sa smiala predo mnou, pretože i keď sa za to hanbím a ospravedlňujem autorovi, rehlila som sa nahlas a slzy mi tiekli úľavou, že som v tom kresle nesedela ja...

hrozné je, že za trápenie v kresle ešte musíš platiť a to  nekresťanské peniaze, nemali by lekári platiť nám?

 


Diano, vymyslel, ale jenom z části. V podstatě jsem dal dva svoje autentické zážitky dohromady. Jinak se historka od skutečnosti liší pouze v detailech. Např. nemám zubaře, ale zubařku, a skutečně se jmenuje Kovářová. Ten zub jsem si nezlomil letos v Řecku, ale loni v Montenegru a zánět jsem obdržel minulý týden. Držku mám rozřezanou na kusy a opuchlou ještě teď. V pondělí mi Kovářová snad už udělá plombu. Tekutá strava mi nesvědčí.


Diana
30. 04. 2014
Dát tip
Drása mne špatné svědomí - ale já se smála, až jsem brečela...Však ty sis to celé vymyslel, že, Květoňku? :-)))*

Kočkodane, jsem rád, že tvoje romantická duše zaplesala. Pokusím se v budoucnu ještě přitvrdit.


Kočkodan
30. 04. 2014
Dát tip
Vida, to je první romantické dílo, které jsem od tebe cetl. A také pekné. Se mnou by pohled na úcet asi moc neudelal.

V budoucnu by to tak mohlo probíhat.

Pacient pošle doktorovi e-mail: Mám zánět slepého střeva.

Lékař odepíše: Sdělte přesnou adresu, posílám k vám rovnou exekutora!


Alegna
30. 04. 2014
Dát tip

takže lepší by bylo nikam nechodit, ať pošlou jenom účet, auoú


Někteří výtržníci jsou k nezaplacení.


většina zubařů jsou výtržníci...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru