Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
Los Rachelos
datum / id15.06.2014 / 444414Vytisknout |
autorK3
kategoriePovídky
zobrazeno959x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Rachelos! Slovo, které mě naučilo nenávidět koně.

Los Rachelos



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

01.10.2017 16:33:55dát kritice tipK3
redaktor prózy

korloid: dík za zajímavý komentář.

01.10.2017 14:47:31dát kritice tipkorloid

Zajímavá povídka. Chtěl práci, jakoukoli práci za jakoukoli cenu, tak ji získal. Spisovatel Jack Williamson napsal povídku S rukama v klíně (je součástí knihy Roboti a androidi). Velmi zajímavá - válkou poznamenaný muž vymyslí androidy, kteří dohlédnou na to, aby lidé nedělali nebezpečné věci, a tím pádem zbytečně neumírali. a na konci má totéž poselství: Kdyby člověk znal cenu za splnění svého přání dopředu, změnil by své přání?

22.06.2014 22:20:57dát kritice tipK3
redaktor prózy

StvN: škoda, nemusí se to líbit, to chápu, ale za přečtení to stojí.

Janina: dík za kritiku. S její třetí částí souhlasím. S ostatními jen částečně (Např.: úvod se mi nezdá, vzhledem k délce povídky dlouhý. Krátké odstavce, někde rozdělené do jednotlivých vět, používám pro zrychlení tempa a zdůraznění. Je fakt, že tentokrát jsem to asi přehnal a tím vzniknul trochu opačný efekt. Ale chybami se člověk učí, tak se musím poučit.)

S touhle povídkou jsem si nedělal velké ambice, ale byl to oporavdu "strašný" sen a zdálo se mi to zajímavé a poučné.

19.06.2014 09:18:47dát kritice tipJanina6

Úvod mě docela zaujal - ale v sousedství dalšího textu je trochu matoucí. Vyvolává totiž dojem, že se tu bude řešit život hlavní postavy těsně po válce, kdy k válečným traumatům přibyly ještě nové existenční starosti. Nakonec ale těžiště povídky spočívá v něčem úplně jiném (dalo by se říct, že motiv války a poválečného života není vlastně důležitý – mohlo by se jednat o libovolnou dobu a jakéhokoli člověka, zoufale hledajícího práci). Z toho hlediska je úvod možná zbytečně rozsáhlý. Asi bych se obešla i bez postav kamarádů, jejichž role jsou tady evidentně zcela miniaturní. Prostě zbytečně dlouhá příprava na něco, co je nakonec z úplně jiného soudku, než se text ze začátku tváří.

“Rozsekání“ formy ve střední části mi čtení spíš ztížilo. Možná by se hodilo použít takové heslovité „pyramidy“ několika vět pod sebou v jednom či dvou nejvíce gradujících místech děje. Ale na větší ploše to působí samoúčelně. Text se zbytečně drobí. I tyto vypjaté pasáže mi připadají zbytečně mnohomluvné, plné nepodstatných detailů. Jako by autorovi chybělo soustředění na to, co je důležité. Pro mě to nemá spád.

Další věc, které jsem si všimla, je to, čemu říkám „plýtvání slovy těžkého kalibru“. Když začneš už od začátku vytahovat trumfy typu „“hrozivý, chaotický, panika, ztuhli jsme hrůzou“, brzy jaksi není čím napětí stupňovat. Mám pocit, že i když samotný příběh by mohl být velmi napínavý, tak při tomto způsobu vyprávění špatně graduje. Stejně tak patetických vyjádření jako „naháněl mi hrůzu a zároveň mě zachvacoval až nepříčetný, šílený vztek“ by se asi mělo používat jako koření – s mírou. Potom to dopadá tak, že tvůj hrdina si pořád něco uvědomuje „s hrůzou“ (dokonce i tak běžnou věc, jako že muž, s nímž mluví, je na invalidním vozíku) – a čtenáře to prostě časem unaví.

18.06.2014 20:14:15dát kritice tipStvN

Vazne jsem si to chtel precist. Ale vubec me to nevtahlo. Nevim no. 

17.06.2014 09:12:52dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Tou Guernicou (jíž zmiňuješ i v jedné z posledních vět) se vysvětluje, proč mě napadlo pátrat, zda něco takového jako tví Los Rachelos někdy skutečně neexistovalo. Tvůj popis těch potvor totiž -- zřejmě díky ní -- působí velmi opravdově.

16.06.2014 20:44:25dát kritice tipK3
redaktor prózy

Lakrov - dík.

Původně to byl děsný sen v 76. roce. Až nyní jsem text upravil a dopsal začátek a konec, což je asi znát.

Na internátě jsme měli reprodukci Picassovi Guernici a často jsme ji rozebírali...

16.06.2014 08:06:31dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Ačkoli vidím, jak je ten text dlouhý, hned od začátku mě jej baví číst. Střih z úvodního "ilustračního" odstavce do (tušené) dějové části je přirozený. Sloh ve střední pasáži je trochu slabší než v úvodu a také přechod přes horor a fikci až k jakési společenské kritice mě (vzhledem ke stylu, v jakém ja napsán úvod) trochu překvapuje. Na druhou stranu ve mně ale vyvolá otázku, přinutvší mě podívat se, zda něco takového jako Los Rachelos někdy skutečně neexistovalo. Takže se ti to povedlo :-)

Všechno zlé je pro něco dobré nebo (novější) "Co tě nazabije, to tě posílí", jsu myšlenky, které ve mně zůstávají po dočtení.

Opakování slov (...díky tomu byly ulice vylidněné. Přesto bylo v ulicích...)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.