Loď v písku

Zapomeň na to, že máš nějakou hudbu. Všecko lítá tady kolem ve větru. Sním o něčem malém. Pak se spustil déšť. Co si přejí mladí, co si přejí staří. Aj spodek, aj ten vrch. Bude mluvit trochu se sebezapřením sama o sobě. Je jí to nepříjemné, ale stejně to udělá. Na život a na smrt. Vlastně je nechci ani vidět. Tady v těch trapných situacích mám nejvíc nápadů. Nevím nic. Krom lékařských pojmů definice neexistují. Kdo to dokáže prostě říct. Hodit myšlenky za hlavu, vždyť je to jedno. Jakoby jedna měla stát proti druhé. A nestojí, někam vedou a pak zavádějí. Proto se nejlíp přemýšlí za chůze. Ale musíš jít od někud někam ne se bezcílně potulovat. Pak je to ukolébavka. Škaredím se. Už vím, kde jsem tehdy byl a kde jsem teď. Nejsem žádný ekolog. Kde bereš jistotu? Samotné uklízení je taky důležitá práce. Možná nejvíc, ale to každá její část. Nedělej si plány a buď. Nalej si novou krev do žil. A přimhuř obě oči. Poslouchej co ti zahrajou. Dneska rekapituluju. Zapomeň, že máš nějakou hudbu a máš ji. Když nechci, nemusím myslet na nic. Barmanko boží, která snímáš hřchy světa. A pak položím se do větru a plachtím. Dýchám pod vodou. A jde to, stačí poslouchat tu hudbu svou. Odevšad zmizelému. Vzpomínám si, že chvíli jsem si myslel, že i někteří lidé jsou z umělé hmoty. Máme stejně. Loď v písku.

---