Slunce nad škraloupem

Slunce nad škraloupem

Za vysokou zdí oblaků nad Jižním Městem se schyluje k rozbřesku. U téhle zdi se nenaříká. Snad trochu hladoví, ale jen do chvíle, než se na sklokeramických plotnách v mezonetových bytech rozvoní kotlíky s kakaem. Chvíli to bude bublat, prskat, až tomu učiní přítrž pevný škraloup. Ještě si do něj píchne slunce a už mizí v hrdle právě probuzeného. Slunce za zdí, slunce nad škraloupem.

Tuklatská maková pole

Maková pole u Tuklat, tady se právě rodí sny. Rok co rok na prahu léta dávají bílé květy signál: Tady jsi správně. Rozhrň nás, nařízni a pij! Pak už jen ulehnout čelem k tuklatskému nebi a zavřít oči. A večerní lokálkou se vrátit domů. Just a perfect day.

Rolling Stone z Velimi

Od velimského nádraží se šourá muž. V bačkorách a s flanelovou nákupní taškou připomíná a nepřipomíná valící se kámen. Mick z Velimi.

Svatý Mořic

Chrám sv. Mořice krátce po poledni zaplnil zvuk varhan. Hrál tam nahoře kdosi na varhany a chechtal se, strašlivě se chechtal. Mladík, kterého hudba přitáhla, ve chvíli odložil tašku s počítačem, padl na kolena a hořel, jak svíce strašlivě hořel. A ta hudba nepřestávala a on hořel dál. A pak zmizel a už tam nebyl.