ZE ŽIVOTA.

Stalo se to asi před třiceti lety.

"Ještě než pojedeme  na dovolenou, tak se musím podívat na ty brzdy. " Říká Jirka manželce Marušce. Vedle řady garáží,z nihž jedna patřila jim,  byla postavena nízká rampička,na které si jejich majitelé dělali drobné opravy a údržby aut. Cesta před garážemi sloužila místním jako zkratka. Jednou šla Maruška v davu s ostatními ze zaměstnání a zahlédla na rampě jejich auto.Z pod auta vyčuhovaly chlupaté nohy, na nich obuté bílé polokecky a ješté bylo vidět červené trenýrky.(Polokecky a červené trenýrky, bylo v té době u mužů hodně časté oblečení). Jenže z trenýrek vykukoval pinďour. Maruška si toho všimla, řekla si, že to nemusí každý očumovat a zašla nenápadně malým obloučkem k rampičce a pinďoura prstem zastrčila. Přišla domů, manžel seděl vkuchyni a svačil. Marušku polil studený pot. "Řek jsem Frantovi, aby nám kouknul na ty brzdy".Maruška nebyla schopná slova. Za chvíli přišel Franta s boulí na hlavě. "Představ si: ležím pod autem, šla kolem ňáká ženská, šáhla měně na něj a já jak jem se lek, tak jsem se nadzved a praštil se hlavou o nápravu."A Maruška jen mlčela a mlčela.