4) Přiznání

Jsem trochu jiný než je zvykem

zároveň cynikem i romantikem.

Ten cynik je jen takový obal

a to hlavně jen tak pro okolí,

aby ten romantik se schoval,

ale tahleta role mne dost bolí.

 

Nechci už bát se být sám sebou,

chci říct Ti, že chci být jen s Tebou .

Nestydět se za své city,

stále říkat už Ti vše na rovinu,

víc dávat na pocity.

Říct: Chci jen Tebe a žádnů inů

 

Zatím se mi to sice moc asi nedaří,

ale nic nejí se tak horké jak se uvaří.

Takže jsem v klidu a doufám,

že jednou se to možná povede

a tak si tak trochu i troufám,

říct: „Nemohu být už bez Tebe“

 

Ležím si s rukama za hlavou

usínám - asi zmožen únavou.

Tou únavou ze Života,

který mi teď dává jen facky.

Někde mne tlačí bota

a pod nohy házejí mi klacky.

 

/Uh. Hradiště – přelom srpna a září 2013/

 

---