11) Předvíkendová

Sedím na Buchlovském kameni

v dálce vidím světla Starých Hutí.

Stále myslím jen na ni,

k psaní mne to nutí.

O tom co v životě tolik miluji

Přírodu, Buchlov a hlavně ji.

 

Po lese toulám se, víš.

Problémy mám a když,

nad hlavou jak mraky se stahují,

mohu je překonat jen díky naději.

Bloumám si lesem nad hlavou nebe

zkouším zas jednou najít sám sebe.

 

V dálce je slyšet auťáky,

jak na víkend vezou mastňáky.

Je to stejně zoufalý čin,

snažit se útéci jim.

Vždy najdou mne, jim se neschovám,

tak jako starostem co teď mám.

 

Tak užívám si té tiché noci,

to zítra nebudu už moci.

Turisti budou tu zítra všude řvát,

jak teď to je slyšet od těch chat.

Spousta z nich má možná taky splín

a snaží se jej zahnat hlukem tím.

 

/Pátek v září 2013 při nočním výletě nad Staré Hutě/

---