Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Grošák na červených běhounech

01. 10. 2014
18
18
1057

 

 

Letos mě napadlo, svět se zbláznil.

Takové klišé, považte!

Stáří mi vzalo rozum z plachet,

jak poetické.

Ty plachty, myslím,

stáří ne, stáří poetické nebývá.

A myslel jsem na houpacího koně, grošáka

na červených běhounech,

na školní brašny, kožené,

jen dva druhy, červené a hnědé.

 

Jednou mě táta vzal na půdu,

pan Havránek ze čtvrtého štoku tam choval holuby.

Vrkali, zobali hrách, trousili peří

a opodál stál opuštěn můj kůň, grošák.

Měl pohaslé oči, zaprášené třmeny, vypelichanou hřívu.

Asi ve větším bytě zabíral moc místa,

a nebo byl dekódován, anebo máma neměla ráda koně na běhounech.

Nejspíš.

Osedlal jsem ho naposledy,

ještě mi byl a měl pořád tak krásně drsnou kůži, akorát jinak voněl,

půdou a steskem.

Už jsem velký, věděl jsem,

ten kůň byl o tolik menší, než když mi byly dva.

Pokřikoval jsem arkýřem na děti a ony nevěděly odkud volám.

K obědu jsme měli holoubata.

 

A letos mě napadlo, že se svět zbláznil.

Ve zprávách ukazují školní tašky za dva tisíce,

chuděrky samoživitelky, jak mají dilema a berou si půjčky,

školní brašna není žádná sranda králíkům, to je jasné.

No a pak ty vlny veder a povodně a hurikány, zemětřesy

a sopky. Jo, a války. Jakoby to bylo nóvum.

Pak mě napadla ta známá věc, že se země jen tak otřepává,

aby se zbavila blech, jakože nás.

To je taková lidová filozofie, známá jako lidstvo samo.

No, Babylon, Noe a další.

Lidé jsou zkažení přemnožení a nedají si pokoj. Furt to samé.

Ebola to má taky těžké, AIDS nepomohl,

Ale včera, včera jsem čet, lékaři prý jsou zděšení!

Chlapi mají na nic sperma.

Že by? Konečně?

 

Škoda toho koně, grošáka.

Asi skončil na skládce, nebo v ohni,

když se musely vyklidit půdy, aby nevznikaly požáry.

Škoda půd, byly tak pokladonosné.

Škoda lidí, uměli spolu mluvit. Jakože z huby do huby, normálně.

Škoda rozumu co mi plách, škoda jídla co chutnalo.

Jídlo, pamatuji, jak chutnalo pravé jídlo,

ale vůbec si nevzpomínám, jak chutnala  ta holoubata,

asi nic moc.


18 názorů

..vše souvisí se vším..ale je fakt..že pokud ji ještě použiju..tu jednu sloku zruším nebo proškrtám:)


Gora
26. 10. 2015
Dát tip

Souvisí snad koník a houpání s úbytkem spermatu? Spíš to vidím jako vzpomínku na dětství než báseň.


per_zay
15. 10. 2014
Dát tip

*!*


Silene
13. 10. 2014
Dát tip

Čím to, že o tolik přicházíme...


guy
13. 10. 2014
Dát tip
*

srozumeni
03. 10. 2014
Dát tip
*****

100Wzarovka
02. 10. 2014
Dát tip

Už to tu skoro neznám, ale Tebe ano a zase Tě cením!!


pěkné

pěkné

Zřejmě se takto budou zamýšlet i další ganerace, pokud nějaké budou schopny myslet a své myšlenky zapisovat. Rukou a perem to už ale asi nebude.

Pokud nezmizí zdroje energie. Pak už zase nebudou ti, co uměli psát.*


hynajs
01. 10. 2014
Dát tip

začalo to na zdejší poměry nadprůměrně, pak to upadlo..škoda



Petr.II
01. 10. 2014
Dát tip

jo, ... smutné .... ale příroda si od lidí vždycky nějak pomůže ... je to jen otázka času ... *


Čudla
01. 10. 2014
Dát tip

Pěkné /*


Markel
01. 10. 2014
Dát tip

líbilo, trochu beznaděje *


Diana
01. 10. 2014
Dát tip
Ano, všechno pořád dokola. A když vymře jedna populace, nahradí ji fofrem jiná, ještě horší. Báseň dobře napsaná, k zamyšlení...*

..spíš se všechno opakuje a opakovat bude:)


Josephina
01. 10. 2014
Dát tip

* považte! :-) ale říká to zas a znova další a další generace, klišé? nevím


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru