I.

Dnes.

Co je to dnes? První den na světě je tak těžký.

Nebyl jsem u toho, ale jsem. Probouzím se temným světlem nových očí.

Poprvé bdím, vidím malého roztřeseného ježka v zrcadle na protější

straně místnosti.Vycházím ven do oslnivého parku Slunce.

Kolem mne prolétá mladá vlaštovka.

Vydávám se na cestu

Po mnoha a mnoha dnech v dáli zpozoruji les.

Procházím lesem dávných stromů a doprovází mne tajemná hudba vzdechů.

Temné stromořadí mne vede až ke světu lidí. Potkávám prvního člověka.

Jeho oči jsou staré a unavené, přisedám k jeho bělostným vousům.

Kmet mi začíná vyprávět svůj příběh. Příběh jednoho života.

Sděluje mi mé poselství. Po chvíli umírá…

Se slzami v očích odcházím. Mým posláním je žít v daleké zemi

a po padesáti letech se vrátit, usednout pod stařičkou olši a čekat

na dalšího poutníka.

Dvě sta dnů mi trvala cesta do vzdálené země.

Podivný kraj kde žijí jen havrani, kteří mluví…

Podivný kraj, kde je jen jediný dům tmy, jen v nejhořejším patře je

na okně svíčka.

Vstupuji do pokoje s nápisem POSLEDNÍ.

Unaven uléhám na mramorové lůžko a poprvé usínám.