Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ústecké miniatury

27. 10. 2014
16
16
2083
Autor
Movsar

Plaváčci na kolejích

Z krátkých spánků voní ta dívenka v kupé. Náš vlak žene noční krajinou, ona ponořená do sedačky a snění. Snad ještě neví, že jde světem, co tu byl a bude bez nás, sama. A možná to ví, možná ví, že cestuje ve velkém koši upleteném z kovových drátů, který kdosi položil na vlny kolejí a nechal plout do zapomenutí. Všichni jsme zapomenutí plaváčci, ve vesmíru, co byl a bude bez nás.

 

Na hotelu v Ústí

Na hotelu v Ústí samota leze ze všech koutů. Jenom z televize vybízejí k překonání kvízu. Ale volající se mýlí vždy, mohlo by být v podtitulu pořadu. Podzimní noc rozvířila listí opuštěné ulice, co je ho vidět skrze špinavou záclonu. To je chvíle, kdy by si měl člověk spolu s německým filosofem položit otázku: Miluji život tak, abych chtěl věčný návrat právě této a každé chvíle?

Zvednu telefon a odpověď zavolám do televizního pořadu. Jen tak budu mít naději, že bude špatná.

 

Ráno nad Setuzou

Kdesi za řekou už se škvíří sádlo, ale tady na bulváru zatím voní ranní croissanty, džem a hrubý papír právě vyšlých deníků. Mléčná kaše ranní mlhy se rozlila až ke kopcům v okolí, takže dokonale skryla prach, co víří od nohou spěchajících. Do toho občas zatroubí trolejbus, zabliká nervózní oko semaforu a na zem padne kelímek od jahodového džemu.

Provaz natažený přes řeku zanedlouho obsadí chodci a plavným krokem, jeden po druhém, celá armáda ranní směny, přiloží do kotlů se sádlem. Už se škvíří, jen na bulváru žena dojedla svůj croissant, zahodila kelímek od džemu a sklonila se, jako neurochirurg nad nejnepatrnějším záhybem mozku, ke své křížovce.

 

Akcie z Hrobců

V Hrobcích vystupuje z mlhy továrna. V dozvucích strojů lze ještě číst dřinu a z okousané fasády jak z letokruhů prošlé věky. Akcie zežloutly a snad je i rozfoukal vítr do dalekého okolí. Někde u Ústí pak klesly k zemi a s nimi i nominální hodnota podniku. Zůstala ale poezie té staré továrny, tam v Hrobcích, v mlze.  

 

 

 


16 názorů

pampelin
12. 12. 2014
Dát tip

Ano*


Josephina
30. 10. 2014
Dát tip

se žene .... čtu to podruhý a musím říct - žeru tě, Movsare, teda to tvý poetický psaní. Asi tě udám!


helgard
30. 10. 2014
Dát tip

Nejhezčí část je ta o té studni a kapradí, které ji hladí když nemá dost energie z kapek deště. to působí tak symbolicky jako že to přenáší motivy na člověka podobně jako dílo mistra Pimperri "Muž slinící si prst a jeho přátelé"....Moc pěkné opravdu moc. :-) 


Movsar
30. 10. 2014
Dát tip

díky přátelé za zastavení a čtení, za zprávy, co potěší.  


Sarrah
30. 10. 2014
Dát tip
*/

Lakrov
30. 10. 2014
Dát tip

Plaváčci na kolejích je roztomilý odstaveček. Na hotelu v Ústí je oním dvojím odkazem k čemusi neurčitému možná trochu obtížněji chápatelný. Ráno nad Setuzou je taková subjektivně pojatá reportáž a Akcie z Hrobců, ač jvíc možná ten odstavec řekne tamním pamětníkům, je připomínkou marnosti, a tudíž návratem k tomu, co tu bylo a bude bez nás, z úvodního odstavce o Plaváčcích.


per_zay
28. 10. 2014
Dát tip

*!*


Hrušková
28. 10. 2014
Dát tip

*


Josephina
27. 10. 2014
Dát tip

Hrobce pojmenovali snad jasnozřivě (možná, že tam Libuši nějaký chasník odmítl)


Petr.II
27. 10. 2014
Dát tip

*


A.H.
27. 10. 2014
Dát tip

Tak sem nechoď, ať něco nechytíš. Dozajista máš slabší imunitu.


Diana
27. 10. 2014
Dát tip
Výborné! Velice mne to zaujalo.***

helgard
27. 10. 2014
Dát tip

ranní zpravodaj neexistujícího deníku, poletující ve větrném víru jenž uvízl někde mezi bývalou redakcí a zděnou uličkou postranní refýže...

jeho obsah dodnes varuje a svým obsahem bacilů stále hrozí možností kohosi nakazit....


Kočkodan
26. 10. 2014
Dát tip
Tyto rádky o plavácku, o hotelu, o Setuze, líbí se mi zase tuze, "Movsar" mám za dobrou znacku. :-)

e.eucrow
26. 10. 2014
Dát tip

kvalitka*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru