Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSoudím sebe
Autor
inblue
Někdy se stane něco, o čem víte, že se to stát nemělo...ale přesto něco ve vás říká, že jste rádi, že se to stalo... A vy přemýšlíte, jestli se máte prát o vlastní štěstí, anebo neublížít...
Žiju si v obalu čistého světa.
S bezelstnou povahou nebude veta.
Nekradu, nepiju, nelžu a...ŽIJU?
Svěcenou vodou si dlaně své myju.
Hýčkám si myšlenku čistého štítu,
vidina hříchu? HA! Miluju i tu
vidinu dalšího života v ráji,
nebeští andělé hudbu svou hrají,
v oblaku radosti vznáší se duše,
Amorci střílejí šípy své kuše...
Co se to stalo? Ty? Přesvatá Klára?
Vznešené myšlení pojmula pára.
Není ti trapně? A svědomí tíží?
Zklamané naděje kolem se plíží.
Stalo se...stalo. To nevezmu zpátky.
Stydím se za svoje nemístné hrátky.
Hájím se sama. A před vlastním soudem.
Kdo se to stává tím olhaným bloudem?
Přiznávám. Chyba je na mojí straně.
A co ti okolo? Kašlu už na ně.
Stalo se...stalo. A mrzí mě zrada.
Přiznám se při slzách. "Já ho mám ráda."