Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Načrtnutá upřímka

04. 11. 2014
1
0
592
Autor
mejdej

poprocházková

Jsem ten, kdo si Tě tolik váží,
spoutej mě svojí instruktáží,
buď střelkou na kompasu vlivu,
poraď jak správně strouhat nivu.

Poobědváme s Kristem v zádech,
přeju si, abych někdy nadech' 
až do plic vůni klášterního klidu.

O smích jsem neměl nikdy bídu,
a když jsme spolu - veni, vidi, vici -
přišel jsem, viděl jsem a útočil na bránici.
Hostíš mě tolerancí,
já Tebe vtipem,
zubama skřípem',
když není prostor k tanci.

Lože poezie je dnes vhodné k rozestlání,
rozpačitě složím na polštář tvůrčího psaní
srdce, jež se barvou růže červená,
Umberto mi řekne, čeho je to ozvěna,
Umberto mi řekne, čeho je to echo,
Umberto mi řekne: "Prosím, ještě nechoď..."

Neptám se, jak poznám lásku ryzí,
jestli se odcizí,
ten, kdo neuklízí
ve svém vnitřním bytě.

Neptám se, zda chci Tě.
Neptám se a miluji
upřímnost, ve stylu ji
vždy poznám, je tak syrová a něžná
jako ty. Jsi kněžna
v zámku svobody.

Já jsem zahradník stříhající živé ploty.
Já jsem zahradník stříhajíci nejistoty.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru