Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Variace šibenice

Výběr: Jinovata, emizat, Elizabeta
05. 11. 2014
34
25
3000
Autor
egil

říkačka na čtyři....

 
Neznám, kreslím,
bez paměti...
 
Na verandě s dvěma křesly
jsou na smyčkách zavěšené
                snůpky pozdní zeleniny:
cibule a kopr, česnek...
 
jako šaty, jako slova,
                  do nichž jsi hlas oblékala –
slupky, těsné,  prosychají;
 
z tvého "kreslím"
vzejde karta tarotová
       – všechno z léta oběšené –:
viselec, co znovu ztají
                    vodu: už se od severu
do tvých ulic žene.
 
 
Je to síla – když se pravdy
strefují do očních důlků.
Chce to jenom trochu cvrnknout –
popostrčit, než se vymknou
kolínka na stéblech řeči…
 
Aby mohl, v trávě stalé,
vyrůst na už ovětralém
nový tvar – co bude svědčit.
 
 
Nevím. Kreslím. Bez paměti...
 
Ruka bledá jako papír,
rákosové pero, tuš; a pohyb
tvoří slova, nezná věty
dřív, než větve černých stromů
srostou s křesly, dají plody...
 
Ale nikde žádné věty!
 
Jen úroda oběšenců –
               na háčcích jsou
               svisle z pryčen
zavěšeny: česnek, pach
                              a náušnice
ve tvaru dvou šibeniček.
 
 
Slova, tahy – mříže; vězni
hlasů, které nikde nezní…
Přesto sbírám (snad je slepím)
opukové, marné střepy…
Marné? Možná. Když mi říkáš
„Tady žádný bůžek není!“
Vězni slov a všedních věcí –
co nám zbývá (v těsných klecích)
k nevíře a k uvěření – – –

 


25 názorů

Silene
21. 12. 2020
Dát tip lawenderr

Těžko k ní cokoli, když autor stejně už všechno ví a zná a kdesi cosi, uleželá je víc než štóla,přesto prostě no, že tento. Sounds good. Náramně mě baví ten interpunkční grafický oběšenec v horizontálním stavu, kdo byl takový lidumil, že ho odříz? (Nejsem tu poprvé, naštěstí skleróza řádně postupuje, ovšem pokaždé se kvalitně zarazím na té prodloužené mezeře za "těsné," tu si vybavím, kdejaký kód je tajuplný, i kdyby překlep.)

Postpoziční tarotovou bych si ve svém čtení přestěhovala na řádek k oběšenci, láká mě takto realizovat příslušné zalomení. (Promiň, autore, na předsádce nic nezmůžeš proti zhůvěřilosti čtenářově. Jednou se naučí mlčet i on, se smyčkou určitě. Vím proč bych dvanáctkové řešení chtěla, neboť můj jazyk po svém zmítán... tj. sobecké čtení.) 

Nic, zbytný vzkaz přeložit: Lepší než vanilkový rohlíček! Kyselý okurky


Markéta
02. 06. 2015
Dát tip

no... ten jakože vtipný závěr jsem si mohla možná odpustit... mno, už to tak nechám. promiň...


Markéta
02. 06. 2015
Dát tip

nevím (a čert vem, co ve škole jasně učí...), proč by měl básník, filosof, mystik, lampář, klempíř, agnet CIA, svobodný zednář, či svobodníý či uvězněný zedník, člověk... bojovat, umírat či snad dokonece žít za mne...  především o něco takového nestojím,  zrovna tak jako nepotřebuji faráře, aby mi ukázal nebe.... Co je víc než právě  ona žitá skutečnost ... (obnažená a bez příkras, bez falešných nadějí ale nikoliv bez východiska, naopak...), .. a ze zjevného odstupu předložené svědectví , zkušenost, kterou lze být obohacen, ....která může být oním chybějícím prvkem kýženého "lapis philosophorum".....

pokud jde jednomu tedy opravdu o "kosmos", nikoliv o kosmetiku ;)

 


Diervilla
01. 12. 2014
Dát tip

bych se teď raději spletla..


egil
08. 11. 2014
Dát tip
Máš pravdu.

Diervilla
08. 11. 2014
Dát tip

..ve škole jasně učí , že básník coby novodobý orfický hrdina, sestupuje do podsvětí – aby tam bojoval se silami temnoty a aby se vrátil zpět sem na zem ..zde obohacen onou  zkušeností proměňuje „chaos v kosmos“ atd.čert vem pohyby kontextů, metafyzickou reflexi, dekódovaný svět, vzájemné afinity, existenciální prostor, žitou skutečnost, hravé sentimenty, věcnou poetiku..když tu je  čtenář hozen dolů s tím, ať si tam bojuje sám, když že by se mohl vrátit zpátky, autor ani neuvažuje

 


per_zay
08. 11. 2014
Dát tip

*!*


guy
07. 11. 2014
Dát tip
Má velmi příjemnou melodii, takovou šiktanciózní místy Hodně můj šálek

Santi€
07. 11. 2014
Dát tip
"jako šaty, jako slova do nichž jsi hlas oblékala"
 
a
 
"na háčcích jsou svisle z pryčen zavěšeny: česnek, pach a náušnice"
 
- to jsou momenty, které se mi velmi líbí. Říkáš říkačka, tak přijímám i záměrnou rýmohru. Ale vadí mi to opakované přiznání "Neznám - Nevím." Jednou by to stačilo. Poslední sloka se všemi pomlčkami, závorkami a trojtečkami je na mě příliš složitý závěr. Nicméně tip jak Brno zasluhuješ.
 

*


Hrušková
06. 11. 2014
Dát tip

*


dadadik
06. 11. 2014
Dát tip

*


jolana.
06. 11. 2014
Dát tip

vzpomínám si na ni.. to střetnutí dvou náhledů, nebo spíš časů.. uzavřený svět vs. hledání..

(to hledání východiska, nabourávání existujích světů.. skutečná, vnitřní nutnost..)


Danny
05. 11. 2014
Dát tip
paráda *

Petr.II
05. 11. 2014
Dát tip

*


sveřep
05. 11. 2014
Dát tip

musela jsem si to přečíst nahlas... pak ale - dobrý!

jo.


Zuzulinka
05. 11. 2014
Dát tip

krásná věc....díky


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru