Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCimrmánie
19. 11. 2014
0
0
575
Autor
mejdej
poprocházková
Už ráno rozdělit úkoly,
náhravat, zkoušet a cokoli
je třeba, řešit obratem.
Bohudík nejsem Pilátem
a nad ničím si ruce neumyju.
Nekouřím, nesladím a nepiju.
Přesto jsem jako opilý štěštím,
život mám sladký jako na náměstí
cukrárny sortiment veškerý,
a stále stoupá dým důvěry
z táboráku mých vlastních chlopní.
Věřím světu - a klidně stopni
si kdokoliv chceš to na stopkách věčnosti.
Lidé jsou radosti
a těch radosti je plná planeta.
Bez všeho zvládne žít asketa,
bez všeho kromě lásky nekonečné.
Přišel jsem o zuby mléčné,
o zuby klavírních elévů,
takže dnes můžu hrát ke zpěvu
nejbardovatějším z bardů.
Ač nepodoben Leonardu,
vnímám Tvou krásu očima malíře.
Jsi první sousto z lásky talíře,
jenž hostí nekonečně mnoho chutí.
Jsi potřeba, jsi tím, co nutí
člověka k přežití, k aktivitě.
Jsi zralá žena, jsi dítě,
jsi oslava lidskosti.
Vždycky jsi v srdci a někdy v blízkosti.