Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKnižní košílenství
29. 11. 2014
0
0
633
Autor
mejdej
27.
Od rána na telefonu,
od rána v tom něžném shonu,
který život nazývám.
Nikdy nudou nezívám,
naopak překážím nudě,
až snad nuda vidí rudě,
v životech mnoha mých lásek.
Obědvat smím s jednou z krásek,
která hlasem zpěvným vládne.
Obědváme. Chmury žádné
naše chutě nekříží.
Jsme svobodní, bez mříží
v sobě i bez mříží venku.
Doma její podobenku
chovám, na přebalu desky,
kde jsme oba vkusně, hezky
dobu starší vzpomenuli.
Jsme jedničky, neznám nuly.
Sešli jsme se v pěkném bytě,
každý jak ve skrýši dítě
schovaný před tepem světa.
Tématický večer vzkvétá,
předčítáme z krásných knih,
jsme v pyžamech, přesto z nich
dnes večer sálá elegance.
Je nám do zpěvu i tance,
je nám do všech aktivit.
Nevlastním Tě. Zájem mít
o Tebe však vždycky budu,
prost drzosti, prostý studu,
upřímně se vyznávám.
Upřímně se vydávám
do vnitřního nebezpečí?
Ale kdepak, láska léčí
a láska se nedá krást.
Láska není podlá past,
do které se snadno padá.
Láska kvete v srdci ráda
nezávisle na čemkoli.
Lásku k Tobě jsem si zvolil.