For T

Chodím mezi paralelami

Neviditelná, nedotknutelná

Možná je to moje prokletí, navždy sama a neporozuměná.

Vidím skrze tvou duši, je čirá jako křišťál.

Pláču pro utrpení, která ještě nenastala.

Znám skutečné názvy věcí kolem, ve všech jejich formách, které mě přestaly děsit už jako malou holčičku.

Jsem dýchající zvrácenost.

Tak daleko, že nemáš odvahu chytit mě za krk a udělat ze mě svýho domácího mazlíčka.

Nebo prostě nechceš.

Nevím, proč tu stále jsem, polykám vlastní slzy a sleduji, jak se mi třesou ruce.

Mohu tě ale ujistit, že dnes ještě není konec.