Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lidé snědí i muziku

15. 12. 2014
11
9
1566
Autor
Movsar

O dvou jídelních vozech

Vagónem teče pivo. Po zemi se kutálí plastová láhev a kolem nohou cestujících kreslí chmelové prameny. Ty se větví jak jihoamerický veletok, obtékají gumu podrážek, vpíjejí se do tlapek pejsků. Kdekdo by si snad i lok. Nad tou pasekou spí muž s čepicí Guiness a rukou ztuhlou do tvaru lahve. Tak věci tečou na trase B.  

V čajovně možná právě povařili Zlaté vlasy děda Vševěda a chystají se je podávat s obřadným patosem. Studenti o zkouškovém období čerpají sílu z teinu, v naději, že se stanou vševědy. To v tramvaji proplétající se potemnělými ulicemi se servíruje jen pivo z plastové láhve. Moc nepění, ale jistě potěší. Za chvíli se piják zaboří hlouběji do sedačky a možná pak i sveze k zemi. Zkoušky už ten muž vzdal. Život mu jich uchystal přespříliš.

 

Čtyři eskyma

Franta Nedvěd vzpomíná na půlnoc, kdy si dal u pumpy kafe a čtyři eskyma. Dopolední proud country rádia teče z reproduktorů a v bytech zazvonily lžíce. Hovězí výpary stoupají ke stropům a děti už se těší na sladkou odměnu - své eskymo. Snad jim Franta na pumpě nějaké nechal.  

 

Korálový útes města

V úžlabině Spálené ulice lidé požívají sváteční krmi: vietnamskou bagetu. Naklonění mrazem nad plastovými stoly, s plastovými kelímky obřadně rozestavěnými v rozích, hltají. Z úst jim vytékají zelné vlasy, krevety a majonéza. Je po poledni, kolem řinčí tramvaje, soudci se vracejí k přísné práci a v úžlabině Spálené, tom korálovém útesu města, za oběť hladu právě padli mořští korýši.

 

Žena a trdelník

Na eskalátoru metra si žena povídala s trdelníkem. Hovořila do otvoru sladkosti a vypadalo to na pobavené téma. Snad se jí obratem dostávalo sladkých lží.

 

I muziku...

Zima vhání pražské chodce do útrob vývařoven. Ztracení v mlhovině výparů dávají kvinde hladu, někteří soustředění, jiní v uvolněném hovoru. Z reproduktorů se snáší hudba, usedá na ramena, jako poprašek sněhu, a padá dál do talířů, neboť i hudba je jen hmota. Člověk ostrého zření snad dovede ocenit guláš s jemným dotekem Stravinského věty, ale takových mnoho není. A venku se už šeří a čas lidi vyhání zpátky do zimy. Ach, ti nenasytní lidé, snědí i muziku.  

 

  


9 názorů

Lakrov
22. 12. 2014
Dát tip

Tentokrát na mě z většiny obrazů tvé miniatury vychází dojem hnusu. (Nehnusnými) výjimkami jsou povařené vlasy děda Vševěda a Žena s trdelníkem. Zmiňováním hnusu však neříkám, že se mi tvé postřehy a poznámky nelíbí; hnus, který z těch "stravovacích rituálů" čiší, byl předpokládám tvůj záměr.


Dept
15. 12. 2014
Dát tip

žena a trdelník... hezky se umíš dívat okolo sebe :)


Agibail
15. 12. 2014
Dát tip

...opět výborné, nejvíc poslední dvě ...*


Movsar
15. 12. 2014
Dát tip

díky za čtení a zprávy a kočkodanovi za verše! a za upozornění, nemůžu se nikdy donutit k sebečtení.. 


Šmodrcha
15. 12. 2014
Dát tip
Naprosto skvěle, výborně jsem se pobavil a dávám tip. Jen prosím pozor na drobnosti jako "cestujícíh", "snad i lo" nebo "Naklonnění".

trdelník s automatickým odpovídačem...ale i všechno ostatní...zfilmovat by to chtělo.

Kočkodan
12. 12. 2014
Dát tip
Lepsí nez svícková na smetane zdá se mi Smetana na svíckové, já tvoje dílko dnes nebudu hanet, coz není naprosto jednání nové.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru