Noční jinovatka, bronz a přísnost | |||
datum / id | 16.12.2014 / 451373 | Vytisknout | | |
autor | Movsar | ||
kategorie | Miniatury prozaické | ||
zobrazeno | 975x | ||
počet tipů | 13 | ||
v oblíbených | 1x | ||
zařazeno do klubů | Dílo není v žádném klubu. | ||
Noční jinovatka, bronz a přísnost | |||
Koloběh Podzim zaplavil město lávou listí a nízkými mračny. Jen málokdo zachránil holou náladu, aniž by za večerů léčil rány šípkovým čajem. Zima brzy dokoná dílo a z města na Vltavě budou Pompeje. Kdekdo pak na jaře odkryje stopy své minulosti. To už ale horké léto zaplaví ulice konfetami a bublinkami sladkých limonád. A tak pořád dokola.
Těšitel Na Arbesově náměstí se narkoman živí pomerančem. Vůní šťavnatého plodu ten muž sytí okolí. A sám se tomu směje skrze nepravidelný chrup, a ono to dělá chrup chrup. Až za chvíli podpálí signální plamen pod lžící, provoní to náměstí znovu. Špagátek sladké vůně heroinu vyšplhá vzhůru, aby se nakonec rozptýlil, snad předtím ještě ptáčky ve větvích rozptýlil. Ten dobrák z náměstí, ten těšitel čichu...
Stodůlky o pátečním odpoledni Stodůlky hučí trudné motorové lamento. Na obloze se střídá slunce s olejovými mračny. V kancelářích průmyslových budov to ale vadí pramálo: plameny LED svící žhnou stále stejně, do monitorů kreslí stíny shrbených postav, prostě světlo, sucho, bezpečí. Je pátek a blíží se odpoledne, práce tak vchází do svého závěrečného tempa: máčejí se rty v sektu, spřádají víkendové plány, vyměňují recepty. Tak jde pátek Stodůlkami.
Ruzyňský maják Strážnou věž ruzyňské věznice by člověk snadno zaměnil za maják. Za ní červánky, pod ní útesy. Ne z kamene, útesy života. Tady se hromadí těla těch, kteří ztroskotali v moři zločinu. Až červánky zakryje prapor tmy, rozsvítí se oči majáku. Světýlka, co o nocích vábí další tuláky po tom ohromném moři.
Noční jinovatka, bronz a přísnost Sochy svatých pokryl první sníh. Třpytí se ve světlech lamp a výkladů, ale ani nová záře jim neubírá na přísnosti. Vrhají stále stejné stíny, mají stále stejné výrazy. Ta nehybnost dává příklad: Zastav se, člověče. Zatím tě žádný přísný soudce nevystavil příkazu věčného bloudění. Je to jen hlas doby, sám bludný, co tě vrhá zas a znovu na oběžnou dráhu světa. Ale nic tam nenalezneš, jen nepokoj. V těch tvářích svatých z kovu, hledících teď přes závoje zimy, nalezneš mnohem více. V noční jinovatce, bronzu a přísnosti.
|
Názory čtenářů (Zobrazit smazané) |
02.01.2015 14:23:46 | dát kritice tip | Lakrov redaktor prózy |
Nejvíc se mi líbí Ruzyňský maják. Jinak (jako obvykle) dobré postřehy. | ||
19.12.2014 17:02:25 | dát kritice tip | Ferry |
Za vnímavost. :) | ||
16.12.2014 17:49:40 | dát kritice tip | florian |
Nevím, jak voní heroin, ale tvoje mini mi zavoněly životem. | ||
16.12.2014 08:28:19 | dát kritice tip | Diana |
Velice působivé postřehy *** | ||
16.12.2014 07:17:29 | dát kritice tip | Sarrah |
* | ||
16.12.2014 05:51:14 | dát kritice tip | srozumeni |
**** | ||
15.12.2014 06:45:55 | dát kritice tip | aleš-novák |
vůně heroinu jako kadidlo pro nevěřící... | ||
14.12.2014 10:25:07 | dát kritice tip | Vigan |
Krása, nejvíc Těšitel.. "Vůní šťavnatého plodu ten muž sytí okolí." "Ten dobrák z náměstí, ten těšitel čichu... "
| ||
12.12.2014 20:17:15 | dát kritice tip | Kočkodan |
Chápu touhu tesitele, mít zas herák ve svém tele, vzdyt jsem také propad droze - tem tvým dílkum psaným v próze. (smajlík) |
Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.