Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 437 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+8 neviditelných
Cesta domů
datum / id19.12.2014 / 451617Vytisknout |
autorzákeš
kategorieVázané veršeDalší dílo autora
témaKaždodenní
upřesnění kategorieTakhle si jedu jednou vlakem a
zobrazeno396x
počet tipů0
v oblíbených0x
Prolog

Zasílám epicky popisnou báseň o cestování z letního skautského tábora v jižních Čechách do Brna. Během cestování jsem si dělal poznámky do sešitu a ty jsem později zúročil ke stvoření této básně. Některé postavy zde mohou působit jako karikatury, záleží na tom, kdo to jak bere.

Cesta domů

~~12. Cesta domů - 1994
Cestou vlakem domů z tábora
jsem spatřil jsem tyto zajímavosti:
(výchozí stanice Slavonice)

Nádražní váhu, kterou jsem využil
ke zvážení své vlastní maličkosti,
slyšel jsem rádio, které hrálo hit Právě teď
a tak jsem čekal na všechno odpověď,
tři dívky, stojící u trati na potrubí,
staniční ceduli s nápisem "Dolní Bolíkov",
obtloustlého pána, který mi kouřil pod nos,
kombajny, které měly na lánu pole plno práce,
hejno vrabců, kteří poletovali kolem telegrafních drátů
a hledali v nich po námaze oporu,
hezkou paní průvodčí s blankytnýma očima,
která projde kolem pasažéra a nic kromě lístku ji však nezajímá,
urostlé stromy v lese, které ještě nezničil polom,
dříve, než jsem stihnul odhadnout, co bude potom,
jsem uviděl čtyři postarší tatíky, hrající mariáš,
kteří se o peníze hádali až až.
(Barva? Dobrá! Flek? Ne Flek! Tak se ukaž!)

Dítě se ptá:"Tatí, kde je šťáva?"
Otec, zabraný do hry, odpovídá:"Ve šťavárně!"
Dítě (nechápavě):"A kde to je?"
Tatík raději neříká nic.

A dítka si nadále čtou čínský horoskop
se jmény všech dvanácti zvířat
a smějí se, poněvadž nevědí, co to znamená
a snad také proto, že při četbě koktají skoro jako skot,
ptají se všech kolem:"Kdy ses narodil(a)?"

Ale otci sedí, hrají karty a žádný ani nedudá.
Naposledy se děti zeptaly: "Kdy se narodil Hitler?"
Otcové kvůli tomu náhle procitají,
ale vědí jen, kdy zemřel (a možná proč).

Všímavý důchodce s čepicí už odešel,
čekám nyní ve městě Dačicích.
Vagón se zaplňuje, lidé se těsnají čím dál tím víc.

Malý klučina s kudrnatými vlásky
(jako jsem kdysi míval já)
se prochází po uličce vlaku
bez cíle, jen tak pro rozmar,
dívčina plavovlasá o sedadlo přede mnou
se dívá do rozlehlého kraje,
tam, kde se nachází potůček a tráva je zelená,
kde mraky táhnou nebem za sebou.

Velký modrý rybník je na pravé straně,
u něj prázdné loďky a sluníčko se dere
na čistou oblohu, nesnažím se prozatím spát,
poněvadž projíždíme kolem rozmanitých skal
a já jejich plnost obdivuji; cesta trvá strašlivě dlouho
a příšerně mne nudí, motoráček se šourá,
léto kolem prochází, pití nemám,
a tak jsem odkázán na vodovod,
pět bříz stojí bez hnutí na louce,
krajina je monotónní, samé lány a pole,
lavička v lese pod stromem, kde je stín,
zřejmě vystupuji, už to dobře vím.
(Tak nashledanou, paní průvodčí) – zastávka Kostelec u Jihlavy

Běláskové v poli vojtěšky si volně poletují,
vedle zlatý ječmen, velmi pozdní obilí,
vzadu za tím vším monumentální borovice,
stará, jediná a osamělá, poslední lvice,
průjezd kolem vlaku se zakrytou ruskou hvězdou,
a na další zastávce pamětní deska padlým,
podchod pro chodce a nádražní návěstí
a také vlaková trať s dlouhou kolejí.

Rychlíkem se cesta příliš neprotahuje,
na dlouhou vzdálenost je to to nejlepší, co může být,
minula již Jihlava, Okřížky i Třebíč,
já to však nevím, protože spím,
v obci Střelice se teprve probouzím,
za chvíli stejně báječná cesta končí,
lístek za 50 Kč a silueta vlaku se se mnou loučí -

Den se už chýlí ke konci,
lampa pomalinku dohasíná,
doma v peřinách oči zavírám
a divím se, že jsem ještě živ a zdráv........




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.03.2015 23:41:34dát kritice tipMiroslawek

Pořád si říkám, že to musí být žert. Zda je či není je možná zajímavější otázka, než taxativní výčet zřejmých věcí...

15.03.2015 20:20:48dát kritice tipzákeš

Cos myslel tím, že Já neznám pravidla na použití - nebojme se to nazvat vědecky paradigma - i a y? Uveď mi konkrétní případy, ať vím, odkud vítr fouká. Já sám za sebe mohu prohlásit, že jsem v hodinách ČJ dosahoval vždy nejlepších výsledků a byl jsem primus třídy. Proto si myslím, že mě kritizuješ neoprávněně. V každém případě děkuji za Tvoje příspěvky do diskuse. Každý, kdo mi napíše Kritiku, mi udělá ohromnou radost. Připojte se všichni, ať je na Písmáku veselo.

15.01.2015 16:31:25dát kritice tipMiroslawek

Ale to přece není otázka písmáckého, osobního nebo jakéhokoli jiného vkusu. Jestli ti nedošlo tohle, nedošlo ti nic.

A ono ani tak nejde o nějaké formálně správné zařazení příspěvku do odpovídajícího šuplíčku, to je právě to zjednodušení, ke kterému jsem v nouzi s velkým váháním sáhnul, neboť se při něm lze minout s podstatou věci, což jsi samozřejmě nevyhnutelně učinil.

Oč tedy běží:

Verš je útvar rytmický. Je tudíž vázán rytmem, tj. definován svou rytmickou organizací.

Metrická pravidla, jejichž pomocí rytmický průběh popisujeme a interpretujeme jsou obecně platná. A tím, že píšeš verše, se k oněm pravidlům hlásíš, ať si toho jsi vědom nebo nikoli.

To máš třeba jako s vyjmenovanými slovy. Ta říkají, po kterých obojetných hláskách se píše ypsilon. Vlastně není třeba je znát, je třeba vědět, kdy píšu tvrdé a kdy měkké i. A zdá se mi, že ty po nejméně jedenácti letech, po něž se psaním veršů zabýváš, nejenže neovládáš "kde se píše měkké a tvrdé i", ale ani netušíš, že "něco takového jako hláska i/y" existuje. A to je smutné. Ještě smutnější pak je fakt, že zdaleka nejsi sám.

15.01.2015 12:00:14dát kritice tipzákeš

Promiň, nějak mi nedošlo, že ty verše nepatří do kategorie Vázané verše. Ano, máš pravdu. Tak alespoň si to budu pro příště pamatovat. Pokusím se svoje definice kategorií trochu přizpůsobit obecnému písmáckému vkusu.

14.01.2015 00:55:54dát kritice tipMiroslawek

Jako s pokusem o vtip nebo dokonce trolling pod vlastním příspěvkem bych si s tou odpovědí vlastně vystačit mohl. Věcný obsah se mi v ní ovšem nehledá snadno. Tak si to zkusme trochu strukturovaněji dekomponovat.

1) Kdyby bylo lehké vyjádřit se veršem, byl by básníkem takřka každý můj "milý básnický kolega". A to není. Ostatně pokud jsou věci snadné, nemají velké ceny. Takže právě v tom asi spočívá ona podstata: Nemá to být snadné. Děkuji, že jsi mne na tuto esenciální skutečnost upozornil, ale věru to nebylo zapotřebí a nijak to nesouvisí s položenou otázkou.

2) Já si osobně myslím, že v této básni jsou zastoupeny alespoň nějaké dobré básnické obraty a verše, přestože se to nezdá, podle mne fungují. To je přímo klenot, věty hodné tesání do kamene. Jenže: Myslet, znamená hovno vědět (viz Slovník české idiomatiky a frazeologie). A třeba já naopak už VÍM, že tam žádné dobré básnické obraty a verše nejsou... ovšem to také nesouvisí s položenou otázkou.

V otázce kvality textu jsem si byl na základě vlastního úsudku docela jist, ptal jsem se pouze čím je verš vázán. Mám-li to uchopit formálněji, zjednodušit to na prostou věc - co tě vedlo k zařazení příspěvku do kategorie Vázané verše? Volný verš (příp. tady máme pro váhavé střelce i kategorii veršů smíšených) se přece také může vyznačovat dobrými básnickými obraty a verši. To, jak jistě připustíš, není rozlišovací znak mezi oněmi kategoriemi. Nebo ano? Je verš volný prostě nepovedený vázaný? To jako fakt?

13.01.2015 21:40:25dát kritice tipzákeš

Milý básnický kolego, sám asi jistě víš, že se verše někdy hledají na vystihnutí skutečnosti těžko. Někdy to naskočí, Múza Tě najednou políbí, a jindy ne a ne, nemůžeš začít ani za boha. Já si osobně myslím, že v této básni jsou zastoupeny alespoň nějaké dobré básnické obraty a verše, přestože se to  nezdá, podle mne fungují. Takže jsem neviděl žádný důvod k tomu, abych tu kategorii vyplňoval jiným způsobem.

04.01.2015 00:04:38dát kritice tipMiroslawek

Ne, že by se mi podařilo dočíst, ale ze zvědavosti - v čem spočívá vázanost těchto veršů?



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.