Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 433 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+13 neviditelných
Začínal podzim
datum / id21.01.2015 / 452751Vytisknout |
autorKolobajda
kategorieMiniatury prozaické
témaPsychologické
upřesnění kategorieKdysi dávno, v časech hippies
zobrazeno1081x
počet tipů7
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Věnováno Ivaně (ona už bude vědět)

Začínal podzim

Začínal podzim

(věnováno Ivaně)

 

           Bylo chladno a mlhavo. Začínal podzim.

           Ráno se probudila a vedle ní ležel on. Už ji nemiloval a oba to věděli.

Dívala se na něj: „Chce jenom překonat svoje domnělé ponížení a nepochopitelný komplex.

A potvrdit si svoje ego a machismus…“ Ještě zdaleka jí nebyl lhostejný, ovšem ne, že by si ještě o něm dělala nějaké iluze.

Teď ještě spal. Měl mírně pootevřená ústa a v obličeji popelavou barvu. Uvažovala dále: „Zachází se mnou jako s motýlem nebo broukem napíchnutým na špendlíku… Měl mě přišpendlenou a sledoval, jak sebou škubám…Už to nemíním snášet. A on už jiný nebude. Je to v něm - jako nějaký nádor.“

            Ucítil její pohled a otevřel oči. V krku měl sucho. Ani se nepozdravili. Přemýšlel proč k tomu došlo. Vždyť jí obden posílal zamilované dopisy. A když si práskli jointa, bylo jim tak krásně… Tak krásně… Občas měl jinou - ona to věděla a tolerovala mu to. Ale teď je konec - definitivní konec. Nebude se o ni dělit s někým jiným. A čekat až zase přijde a bude se tvářit, jako že nic. Jeho úlety mu přišly docela normální, jako by šel večer sám na procházku se psem.

             Nešlo mu do hlavy, proč najednou nastal takový zvrat. Nemohl to strávit. Ale neměl chuť ani zájem nějak se v tom pitvat. A doprošovat se? Tak to už vůbec ne. Má přece svou hrdost. A také spoustu přátel, a ctitelek tolik, že je musí odhánět.

             Ona vstala a šla si uvařit kávu. Cestou do kuchyně bezmyšlenkovitě sáhla po rádiu, z něhož se za chvíli ozvalo od Rolling Stones: Let´s  spend the night together (nechte nás tuto noc strávit spolu)… A i když právě teď neměla důvod, pousmála se. Vzpomněla si na jeden zážitek. To bylo asi před třemi léty (anebo dřív?)… „Dáš si taky kafe?“

           „Dám…“ řekl a pomyslel si: „Naše poslední ráno, naše poslední kafe. A po novém roce mi bude třicet. No - co? Známých přijde dost, ale ji pozvu taky.“

          Podíval se z okna. Venku bylo chladno a mlhavo (do prdele, už to začalo!). Šel se umýt a pak si sedl ke kávě. Myslel si, že něco řekne, ale ona mlčela. Pak se pomalu zvedla, otevřela skříň, vytáhla kufr, tašku a začala si balit své věci. Pak promluvil: „Když si tady něco zapomeneš, můžeš se pro to kdykoli vrátit.“

          Rozuměla tomu. „Díky, já vím.“ Rozhlédla se po pokoji, a pak vykoukla z okna. Ale hned ho zavřela. Otřásla se zimou. Mlha zhoustla a k tomu ještě začalo mrholit. Lepší čas k rozchodu snad ani neexistuje, pomyslela si.

Někdo zaklepal na dveře. „Nestojím o žádnou návštěvu“ řekl.

          „Já už vůbec ne…“ téměř zašeptala a vrátila se ke kufrům. Pod oknem v té mlze přeběhl bílý kůň. Jak se objevil, tak zase zmizel. V koutě stála kytara. Vzal ji a začal preludovat: White horse, wilde horses… (G, Emi) - tak nějak drsně smutné…

          Bylo chladno a mlhavo. Začínal podzim (lepší čas k rozchodu snad ani neexistuje).




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

09.10.2017 19:46:44dát kritice tipŠtírka

 Máš dar, zachytit okamžik, vykreslit atmosféru...

09.10.2017 19:42:07dát kritice tipŠtírka

Jj, to je videt, jak ctu ...:-) Dik

09.10.2017 15:32:05dát kritice tipKolobajda

Ne J. M., ale M.J. - Mick Jagger (sexuální maniak) - můj oblíbenec co se týče hudby

09.10.2017 13:07:32dát kritice tipŠtírka

...ze to neni o Tobe je jasne hned, ale kdo je J.M. Nevim...:-) Prozradis ?

09.10.2017 12:01:37dát kritice tipKolobajda

Díky Štírko, a že jsi zabrousila do již odlynulých vod... Ale určitě jsi pochopila, že to není o mně, ale o M.J.

09.10.2017 11:53:29dát kritice tipŠtírka

Ten malý kousek života je zaznamenán velice dobře, protože přenáší pocity.  A vše je možné si představit tak, že se člověk octne uvnitř, jako pozorovatel.  Jen mám raději nalezení cesty než rozchody. Ale někdy to nalezení cesty umožní až rozchod. T*

22.01.2015 22:26:50dát kritice tipKočkodan
Ne, to jméno je myslím jednoslovné. Hergot, to zase budu mít pekného brouka...
22.01.2015 19:23:14dát kritice tipKolobajda

Já vím - ty myslíš Kelly Family, že?   -_-  ( !!! )

22.01.2015 18:58:47dát kritice tipKočkodan
Bjélije lósadi patrí mezi moje naprosté favority z repertoáru Rítících se sutríku, ale jinak jsem vetsí fanda té druhé známé skupiny, jejíz jméno mi ted vypadlo... :-)
22.01.2015 13:33:41dát kritice tipKolobajda

Ano, máš naprostou pravdu. Od Stounů mi nikdy nic moc nešlo. Nemám to soulové cítění.

22.01.2015 13:01:19dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Jde-li o píseň Wilde Horses, tak ten Emi mi tam moc nesedí (jenže si to teď přehrávám jen v duchu, zkusím si to brnknout :-) ) a vzpomínám si, že Keith Richards ji napsal na základě pocitů z odloučení po narození svého syna, jenže Mick Jagger ji přetextoval, a udělal z ní to, co známe dodnes: Baladu o touze hraničící s posedlostí, a snad i o hasnoucí nebo neopětované lásce.

22.01.2015 11:58:21dát kritice tipblacksabbath

dotyčný měl vždy nejraději sám sebe....to ho vážně lituji.....

22.01.2015 11:19:50dát kritice tipKolobajda

Blackie, děkuji! Ale už jsem ti naznačil, že dotyčný měl vždy nejraději sám sebe. Navazování známostí a rozchody - to bylo jeho celoživotní krédo. Jeden můj známý (to už je dávno) mi ocitoval výrok jeho ženy: "Ty jsi ci tově zaostalý". A on asi byl. Pak se rozvedli.

22.01.2015 10:15:22dát kritice tipblacksabbath

„Když si tady něco zapomeneš, můžeš se pro to kdykoli vrátit.“

          Rozuměla tomu. „Díky, já vím.“ Rozhlédla se po pokoji, a pak vykoukla z okna. Ale hned ho zavřela. Otřásla se zimou. Mlha zhoustla a k tomu ještě začalo mrholit. Lepší čas k rozchodu snad ani neexistuje, pomyslela si.

Někdo zaklepal na dveře. „Nestojím o žádnou návštěvu“

docela silné kafe....rozchod vždy bolí ať je jakýkoliv........../***

22.01.2015 09:11:43dát kritice tipKolobajda

Ahoj přátelé - a díky!      A teď odpověď pro Lakrova: Nebylo to prožito mnou, je to spíš fantazie. Pokud jde o akordy, jde ve skutečné písni o Ami, Emi, G... A bylo to celé tak nějak ze života toho, kdo tu píseň napsal.

22.01.2015 08:51:49dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Trochu mě zaráží jedna z úvodních vět (její vnitřní logika) ...Už ji nemiloval a oba to věděli..., ale je jasné, co ta věta říká; ta zastávka je způsobena jen mou někdejší zálibou ve výrokové logice. Představuji si při čtení to chladné ráno a jde mi to celkem dobře. Jen ty dva vidím spíš tak ve svém věku (50+), takže věta ...po novém roce mi bude třicet... je pro mě překvapením; scénu z představ mi ovšem nezbourala, jen vyměnila herce za zajímavější, snad hezčí...

Je to napsané celkem citlivě. Když to čtu, podobá se vytvořená nálada vzpomínce na nejasný sen; sen, který nechceme zažít, ale přesto se nám občas zdá. Oceňuji, že je to napsané ve třetí osobě; být to napsané v první (protože v té to bylo prožito -- jinak bys to takhle sdělit nesvedl) působilo by to jako hrozné "sebepitvání". Odkazování se na písně mi obykle vadí, ale ty, které zde uvádíš se k té náladě hodí.

P.S. Ten molový akord bude spíš některý z áčkové řady (Ami nebo Ami7)

22.01.2015 07:11:04dát kritice tipaleš-novák

to se stává i mimo časy hippies...

21.01.2015 21:51:15dát kritice tipR. L.
/***

Šel se umýt a pak si sedl ke kávě. Myslel si, že něco řekne, ale ona mlčela. Pak se pomalu zvedla, otevřela skříň, vytáhla kufr, tašku a začala si balit své věci. Pak promluvil: „Když si tady něco zapomeneš, můžeš se pro to kdykoli vrátit.“

Rozuměla tomu. „Díky, já vím.“ Rozhlédla se po pokoji, a pak vykoukla z okna. Ale hned ho zavřela. Otřásla se zimou. Mlha zhoustla a k tomu ještě začalo mrholit. Lepší čas k rozchodu snad ani neexistuje, pomyslela si.

Někdo zaklepal na dveře. „Nestojím o žádnou návštěvu“ řekl.

„Já už vůbec ne…“ téměř zašeptala a vrátila se ke kufrům. Pod oknem v té mlze přeběhl bílý kůň. Jak se objevil, tak zase zmizel. V koutě stála kytara. Vzal ji a začal preludovat: White horse, wilde horses… (G, Emi) - tak nějak drsně smutné…

Bylo chladno a mlhavo. Začínal podzim (lepší čas k rozchodu snad ani neexistuje).


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.