Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tvář člověka

25. 01. 2015
0
0
545

 

 

 

 

 

Dvojplamen a špión v jednom

 

 

Tvou tvář mám v srdci otisknutou

I kdybych obrazy tvé schránky

všechny přiložila na oheň

i kdyby tělo tvé rozpadlo se v prach

 

 

 

 

 

Ten oheň Lásky nevyhasne

V někom milovaném nikdy

Dokud to Světlo ve svém srdci cítím

Dokud jsme Lásko jeden plamen

 

Když jsem tvou fotku zahodila

abych už více nedráždila

svoje smysly které touží

jen po tom býti s tebou

 

 

 

Když obraz svojí tváře

zrušila jsem kde se dalo

Stejně tvou Lásku na svém těle cítím

Jsi živý říká tvoje duše

 

 

 

Docela jednoduše v signálech krátkých

kterým lidé říkají cize vibrace

Já netušila sílu lidské duše

co svede takhle z dálky v hmotě

 

 

 

Pouze myšlenkou snad čistou

Kterou tvoje duše ke mně vysílá

Jsem jeden velký přijímač

a ty jsi mojí tajnou vysílačkou

 

 

 

 

 
 
 
 
 

 

Tvář člověka

 

 
Tvář člověka je skryta
Tvář člověka je před očima
Kdo myslí že ji vidí
Ten se jistě mýlí
 
Když do očí se pouze dívá
Když něčí vizáž hodnotí
Všechno je lež i pravda
Jsme pod obojí stvořeni
 
Hrst prachu v nás prosvětluje
oheň Lásky z duše
A kdo je prázdný
ten chlubí se jen schránkou
 
která není živá
ale která připomíná mrtvolu
proto si mažou na tvář makeup
co podobá se balzámu
 
Lidi si myslí že vše skryjí
pod nános krycích stínů
A že se nikdo nedozví
v paprscích rentgenových shůry
 
Kolik v nás ještě zbylo Lásky
Tou všechno v Nebi měří
Peníze jsou jen Ďáblův blábol
Jen lístky které letí
 
Rychle do propasti času
Kdo poměřuje věci hodnotou
bez hodnoty věčné
Ten jistě dávno už je mrtev !
 
 

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru