Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Přikázání šesté: Číst severské ságy

11. 03. 2015
6
6
1982
Autor
Movsar

Šesté přikázání je konečně knižní: Číst severskou ságu. Tak jako se v minulosti střídaly epochy a umění střídalo své kolébky od dálav východních pouští, přes řecké ostrovy k italským městům a dál na sever, tak i došlo svého konce. A již krátké geografické ohlédnutí potvrzuje logické vyústění: skončilo na nejúplnějším severu; a skončilo severskou ságou. Severská sága je konec umění, lépe řečeno je za tímto koncem, neboť to už žádné umění, žádná literatura není.

Jenže komu by dnes záleželo na tom, co se má za umění. Proč by se dnes člověk měl zabývat zrovna uměním, když může vše a navíc kdosi říkal, že umění je vlastně všechno. Podstatné je, co říkají v televizi. A v televizi říkají, že severské ságy jsou cool.

Takové knihy jsou jedinou přípustnou dekorací hypotečního bytu. Vše je v něm z bílé kůže, jeho ústředním bodem je obří televizor a kuchyň spojená s obývákem. To proto, aby se uzené výpary vsákly do gaučů a ty pak nabyly všechny znaky old fashion stylu. Ne, v takovém bytě nemůže knihovna překážet ostatním fetišům, jakými jsou relikviáře na archivní vína, sound systémy podobné těm z technoparties, celému hračkářství pro děti a samozřejmě velkoformátovým fotografiím s motivy pláže, oblohy nebo paní domu coby těhotné nevěsty. A tak je možné, že někde v rohu bude na stolku ležet sága. Svede-li pohled návštěvy, pak jen dobře, neboť atmosféra získá exotický rozměr intelektuálna.

Kromě čistě dekorativních účelů v hypotečních bytech plní severská sága ale i funkci pro knihu přirozenější: čas od času je i čtena. Na cestě metrem, o dovolené na pláži a za deštivých večerů, kdy už ani nelze dojít k autu a přemístit se do multikina. Dá se to prehltnúť celkom rýchlo, dí dívka na nástupišti stanice Pankrác ke kamarádce.      

Na severu mezitím speciální počítačové programy skládají texty a firmy, které si ještě takové programy nepořídily, najaly desítky brigádníků, kteří pod jednou střechou a na dvě směny sepisují velké příběhy o tajemném zločinu, pocuchaných osobnostech či rozpadajících se vztazích. Nesmí chybět grafik, který zajistí hezkou obálku a o ostatní se postará reklamní agentura. A pak první celebrita, která se v některém z VIP magazínů zmíní, že má právě rozečtený román…  


6 názorů

Lakrov
18. 03. 2015
Dát tip

S božím přikázáním má tvé šesté společného možná to, že v severských ságách se (tuším-li správně) smilní a vraždí. Jinak ve mně po dočtení téhle miniatury zůstavá jed dojem, že zmiňovaný typ literatury nemáš rád, ale jistotu, že tomu tak doopravdy je, tu nemám.


StvN
18. 03. 2015
Dát tip

Neosuhlasím s tím, že to není literatura. Četl jsem jednoho Nesba a bylo to celkem fajn. Já bych to nezatracoval. Navíc to má ten efekt, že to ke čtení přitíhne lidi, kteří by třeba nikdy nečetli. Takové ty, jak jsi psal jinde: bomba, pecka...lidi. Takže jsi trochu v konfliktu sám se sebou. Na jednu stranu ti vadí, jak se lidé jazykově omezili, na druhou stranu když mají šanci číst, tak to je také špatně. No a ne každý můžeš číst Kanta. To prostě nejde. Když máš takový nadhled, tak bys to měl vědět.


Tak knihovna je predevsim dekoracni nabytek a to co dnes obstaraji severske sagy, drive obstaral Ottuv slovnik naucny v kancelarich pravniku, majitelu tovaren, etc., pripadne sbirka knih Aloise Jiraska. V dnesni dobe by se tez hodily k tomuto ucelu cele Velke dejiny zemi Koruny ceske.


Kočkodan
11. 03. 2015
Dát tip
Safra, já zjistuji, ze jsem cím dál tím vetsí hrísník!

vidím, že můj hypotéční byt má ještě velké nedostatky...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru