V Nejdedále

V Nejdedále

Při pohledu na Transamerica Pyramid necítím nic,
i když se jí dotýkám
betonový jehlan postavený „americkým“ bohem do srdce     
finančního centra.

Hej město, prozraď mi tvou historii, prokaž svou identitu !
Kdo ti pomáhá každý den vstávat, kdo ti volá doktory ?

Chlapci na skejtech oživují přísně pravoúhlé křižovatky  
roztočeného dne na obratišti kabelové tramvaje,
místní Obři porazili Piráty z Pittsburgu 4:0 a mě se chce zakřičet:
„Hijááá, pochcánkové, to jsem já, bezejmenný posluchač právě vaší stanice“.

"Nežije  tu také ten had, ten slaboch !?  
Je zataženo jako tenkrát………..
Hej, vždyť víš, v těle je tma.
Máš zvláštní jméno.
Chtěl bych zakříčet: „Jsem zamilovanej ……..
A možná si dám jednu pěstí do brady………."

V Čínské čtvrti  tančí draci,
Na Coit Tower stojí Kryštof Kolumbus,
černoch v dámských šatech se na mě mračí,
trysk oceánského větru se časem mění v klus.

Vracíme se  vlakem.