Vlak mezi sadem a zahradou | |||
datum / id | 22.04.2015 / 454546 | Vytisknout | | |
autor | Movsar | ||
kategorie | Miniatury prozaické | ||
zobrazeno | 908x | ||
počet tipů | 8 | ||
v oblíbených | 1x | ||
zařazeno do klubů | Dílo není v žádném klubu. | ||
Vlak mezi sadem a zahradou | |||
Skály nad Berounkou se lesknou rosou, nebo močí horolezců. Nikde žádný Prométheus, tuto krajinu nezabydlely postavy hrdinů. A nejspíš už ani nezabydlí. Lidé se stáhli ke komputerům a veškerou svou sílu vkládají do cest elektronickými pustinami. Čím déle putují, tím více žízní po oáze. Ale ona nikde. Vyčerpáni usínají s malými digitálními přístroji v rukách a probouzejí se s popraskanými rty. A hned se zas pouštějí do hledání, stačí jen trocha elektřiny a důmyslný systém poutníka staví před nekonečno možností. Ten časný vlak do Plzně ale jakoby byl jedoucím Edenem: kdo nespal, jen tak hleděl skrze okna na řeku a skály, žádná obrazovka nesvítila jako oči hada do tmy kupé. Byli jsme jako první lidé vržení do světa, kterému nikdy nelze rozumět a nejméně tehdy, když je nazírán skrze digitální okna. Budou někdy napsány nové mýty? Hrdinové ukováni do skal? Budou si ještě někdy lidé řítící se vlakem vyprávět a ztrácet se ve ztrácející se krajině? Ten časný vlak dával určitou naději. Pak přišel Beroun a obraz za oknem ztratil svou dramatickou tvář. Vlak zastavoval častěji, a přestože jsme vplouvali do stále širší pustiny, přibývalo cestujících. Bylo jen věcí času, kdy některý z nich podlehne zakázanému ovoci. Nikoli náhodou je na hřbetu jistých přístrojů symbol nakousnutého jablka. Vzali na sebe ti dva lidé nevděčnou úlohu vědomě? Chlapec a dívka, sotva dospělí, se k sobě přitiskli jako by byli ještě nazí, vytáhli tenký laptop, namířili ho proti sobě a spustili. A padali. Padali propastí nekonečného množství pixelů a zvuků. Neposlušni zákona podobně jako Prométheus museli snášet svůj trest po celou zbylou cestu do Plzně: ukováni k obrazovce, požíráni zaživa digitálním programem, žíznící v pustině pixelů. Jak se ale mýty převracejí: ti dva ve skutečnosti neporušili zákon, oni ho naopak příkladně vyslyšeli: ovoce konzumu a zábavy se dávno stalo příkazem. Byli jsme vrženi do elektronicko-mediálně-zábavního sadu a povinováni k nezřízené konzumaci. Ten vlak byl tu krátkou chvíli mezi Prahou a Berounem, když se skláněl nad řekou a kymácel pod skalami, svobodný od podivuhodného sadu a znovu byl rajskou zahradou. |
Názory čtenářů (Zobrazit smazané) |
23.04.2015 21:06:42 | dát kritice tip | 4U |
líbí ... (i okolí Srbska) ... :-) | ||
23.04.2015 12:37:54 | dát kritice tip | Lakrov redaktor prózy |
Hezky to začíná a od druhého odstavce mě to začíná zajímat; řeknu-li ,že naléhavou aktuálností, snad tě tím slovním spojením neurazím. Symbolem ...nakousnutého jablka... jsi mě dostal, stejně jako dvojím výkladem zákona a rajskou zahradou za opravdovými okny. Tip. | ||
20.04.2015 16:12:47 | dát kritice tip | malej_blazen |
pro me uz moc mentorske, kazatelske a tim padem i obsahove chude. | ||
20.04.2015 14:07:29 | dát kritice tip | Josephina |
copak skály! Copak Berounka! :-) | ||
19.04.2015 23:47:59 | dát kritice tip | Zbora redaktor poezie |
Nikoli náhodou je na hřbetu jistých přístrojů symbol nakousnutého jablka. :)
Rád jsem četl. | ||
19.04.2015 22:20:13 | dát kritice tip | Kočkodan |
Dosel jsem na nahryzlou renetu a úsmev se objevil na retu. :-) |
Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.