Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

§ 54

11. 05. 2015
0
1
612
Autor
wittgenstein

 

 

 

 

Tajůplnou náplní jedné z nedakonických krabiček by mohlo být pár pouhých odřezků, odpadů z kteréhosi poblízkého rámařství, jež by se jinak jako zcela samozřejmě jindy použily leda tak k otopu.

 

A přitom by se z nich v seřazené podobě mohlo státi cosi jako ilustrace tautologie, tedy onoho tautologického principu, odvozování či vyvozování stále téhož opakovaně ze sebe sama v koloběhu, jenž podle Ludwiga Wittgensteina charakterizuje oprávněně tak nazývané myšlení.

 

Uzavřená výstavní krabička tohoto druhu by mohla stejně tak poskytovat pouze polotovary nutné k sestavení výsledného celku, obdobně, jak bývá obvyklé například v případě stavebnice Merkur, čili opět shodně s Wittgensteinem řečeno modulu či modelu hry.

 

Přičemž v této dílčí okolnosti by závazně vyžadovaná podmínka doprovodné dokumentace ke laždé vystavené krabičce, k neviděnému obsahu krabičky, se zcela samozřejmě stala návodem k stavebnici, ke kitu – tedy zcela reálnými pravidly ke hře.

 

 

Ve smyslu této Wittgensteinovy poznámky by mohlo být zajímavé jen unikátně jedinkrát vystavit namísto povinné dokumentace k tajemství uzavřenému v krabičce i jeho výsledek.

Možná že toto dílčí ponoukání má i oporu v čemsi běžně praktickém.

 

Neboť z čehosi takového obdobně běžně praktického vznikl komusi i nápad obrazu objektu seskládaného z obrazových rámů v ploše sahající až donekonečna.

Z jedné jediné pouze minimální obdélníkovité plochy, z jediné buňky jak rakovina nekonečnosti záchvatu zdobnosti.

 

Jak známo, rám obrazu není dotyčného obrazu jako faktu původní součástí, souvisí s ním pouze jako s užitkovou věcí, ač někdy i v běžném životě takovouto plochu (dokonce i esteticky) vymezuje nebo omezuje, vyčleňuje, určuje, ke zření stanovuje.

Dokonce až po tisíciletích od vzniku jeho principu začal být samotný (mnohokrát již sám o sobě záměrně zdobný) obraz zdoben po okrajích, svým způsobem dřevěnně i dřevěně kostýmován, kvůli ještě zvyšování výsledného dojmu takto přioblékáván; vizážován či stajlován, řečeno dnešním pop mediálním jazykem.

 

V případě vymknutí se funkci, ať již třeba druhotně přidělené nebo přiřčené, obdobně jako rakovina poruší jakási pravidla a vybují mimo svůj původní účel.

Zmnožen, stane se zdobností samou o sobě vymknuvší se podstatě.

 

 

 

.


1 názor

kuča
19. 05. 2015
Dát tip

Dost dobře nechápu, proč máš své kompozice v oddíle FEJETONY.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru