Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vzpomínka na únor

13. 06. 2015
2
3
346
Autor
Azrael6

Únorová fantazie stará snad jak já.

Nebyla jako ostatní tuctové masky.

Největší pozornost poutaly dlouhé černé řasy. Kdykoli zamrkala, žádný muž nezůstal chladný.  Obličej nalíčený na bílo rámovaly hnědé lokny spadající kamsi pod ramena. Tváře a drobné rtíky měla však růžové. Drobná postava byla zvýrazněna šaty z bílé krajky končící v půli stehen.

 Stála bez pohnutí, a já přestal věřit, že je živá. Dlouze jsem se zadíval do šedomodrých očí. Ona se podívala do těch mých. Mrkla. Svět se zatočil.

Když se jí během večera někdo zeptal, jaká je vlastně maska, poprvé jsem viděl, jak se jí lehce zavlnily rty v náznaku úsměvu. Pak je znovu semkla a zamrkala řasami. Tazatel nepochopil. Chvíli čekala, a pak promluvila tak tiše, že jsem ji téměř neslyšel.
 „Jsem cokoli, co říká tvá fantazie.“

A takhle situace se opakovala mnohokrát. Znovu a znovu jsem slyšel, jak se jí táží a téměř jsem zaslechl i skřípějící a naříkající ozubená kolečka v mozku, jak se urputně snažili přemýšlet, co by mohla představovat.

 Já to věděl od začátku. Byla zosobněním něhy, roztomilosti i krásy. Jemná a nenápadná, přesto tu nebyly jediné oči, které si ji neprohlédly. Vypadala přesně, jako porcelánová panna v babiččině skříni. Tak si ji představila moje fantazie. 


3 názory

Azrael6
15. 06. 2015
Dát tip

Lakrov: přesně tak to asi mělo být :-) Je to trochu starší kousek, 2 roky, myslím. Takové pomezí reality a neskutečnosti. Děkuju :-)


Lakrov
15. 06. 2015
Dát tip

Nevím sice o čem to je -- je to takový jakoby ze vzpomínek se vynořivší obrázek, který je těžké někam přiřadit --, ale četlo se to dobře. Tip.


„Jsem cokoli, co říká tvá fantazie.“..../***


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru