až se vzbudím

inspirace hudbou Dead can dance...

kastrol a déšť

 

pamatuju si na tvůj polibek na má víčka. Tehdy sis myslel, že už spím a já se pak začala tak strašně smát..až jsem se vzbudila – a ty nikde. Tak tu tak stojím, celá bolavá. Mé myšlenky nemají konce a přes všechnu tu smutnou náladu začalo venku pršet přísloví o džbánu a uchu. Nevím, zrovna se džbánem bych pro vodu nechodila, zvlášť ne, když prší. Vyndám kastrol (ten je větší) a nechám nebe smutnit do něj... co jeden kastrol.. všechny!

 

 

 

 

až se vzbudím

 

Měla bych se zvednout a jít. Přistavte jeřáb. Lítaj tu všude, jsou všude. A svátek slaví každý jindy. Ó, bože, jak dlouho ještě. Počkej, vezmu si léky, na svou duši náplast, která nepomáhá. Čtu a knížce říkám vtipy. Kdo je vtipnější? Já nebo já? Prosím, slibte mi, že budete mlčet, až se vzbudím.

 

 

 

 

nedělní

 

Byla jsem na lupu v ledničce – pro dobrej moučník – s karamelovou náplní. Tak to tak bývá, když jdete světem a jediné, koho potkáte, jste vy sami. Obula jsem si děravý boty a mám ráda trochu toho deště na zemi. Jinde padá z nebe asi síra, nebo jiný molekuly. Jdu stále veprostřed kolejiště. Vlak ještě nejel, ani ten zpáteční ne. Hrudník mi svírá nejistota. V neděli se marně čeká na pošťáka. Mám v duši černej stín a za svý city neručím.

 

 

 

 

přízrak

 

poztrácela jsem slova

marně hledám čtyřlístky

v posekané trávě

 

vím, že jsi se mnou

cítím tvou vůni

po liliích

 

jsem přízrak stromů

tak tichých

až z toho mrazí

 

pro tebe jsem ochotná

snášet světlo

i když mne zabíjí

 

ale tentokrát nechci

tvou ruku

zachráním se sama

 

 

 

 

 

---