Puklina

Když jsou oči zamlžené

přes opar těžko se promnou oči

a vidíme jen oblačno

co se týče vyhlídek

Nejobávanějších po přiznání si

skutečnosti

Dívat se tak do budoucnosti

Hm, prý budoucnost

kdo ví jestli

Když nespokojeně prohlížím si zeď

co je ještě trochu bílá

a šedne přiměřeně pomalu

hledáme spolu zářná místa

Nic a vidíme jen puklinu

černou díru na nás vystrkuje

Brzy bude větší

už včera rostla před očima

a docela prospívá

Rozdrobená omítka vytváří

trochu skličující pohled

Poněkud více skličující pohled

máme na sebe

v zrcadle

A hlavně prosím nechtěj vědět

nic o čem ještě nevíme

já taky nechci

Byla představa

skutečností pak chladnoucí pokoj

a drolící se puklá zeď

---