Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mramorová

09. 07. 2015
3
10
1149

Vítr si hraje,

v korunách stromů,

mé srdce taje,

před jedním z domů.

 

Stojím tu hodiny,

měsíce, roky,

stále já jediný,

rád mám Tvé kroky.

 

Dívám se do oken,

sleduji žití,

měl jsem být prorokem,

jen jazyk míti.

 

Tělo mám studené,

od vzniku bílé,

jsem jenom z kamene,

bez krve v žíle.

 

Jak mraky po nebi,

čas kolem běží,

jednou jsem na slunci,

pak na mě sněží.

 

Stojím tu hodiny,

měsíce, roky,

jenom já jediný,

již ztichly Tvé kroky....


10 názorů

Takto je to lepší?


Miroslawek
10. 07. 2015
Dát tip

Hurá, povedlo se...


Ok :)


Miroslawek
10. 07. 2015
Dát tip

a už jsi tu dost dlouho, aby ses naučil používat avíza ;)


Děkuji, pánové, za rady, jakmile budu mít chvilku, mrknu se na to a snad to příště dopadne o fous lépe :-) Děkuji za podnětnou kritiku :-)


Miroslawek
10. 07. 2015
Dát tip

Rytmus je jen základ, fundament, na kterém se dá stavět. A když není ani ten... možná by bylo dobré poznat třeba rozdíl mezi trochejem a jambem, příp. že takové věci existují.


Safián
10. 07. 2015
Dát tip

Kdybys to zbytečně nenatahoval, možná by nedošlo k rytmickým kiksům

ve třetí strofě od konce a v posledním verši. A protože takováto básnička musí být dokonalá, je to jako kdyby vůbec nebyla.


Velice děkuji  :)


líbí se mi...*/**


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru