milostné rumovisko

to jo

tedy

-ano

:)

Ďakujem.

Neumím až tolik ocenit vázaný verš ve slovenštině, konec konců i v češtině, pokud z něj vyskakuje kolovrátkový rytmus, tady však až po verš ...syndrom vtáči... (přijde mi účelově zakomponovaný jen do rýmu), se mi líbil, právě pro jeho nenásilnou provázanost, která jakoby téměř sklouzávala do volného verše. Také se mi líbí jeho naturalistické vyjadřování.  Poslední sloka pak už svým rýmem se přibližuje onomu kolovrátku a také najednou příliš jednoznačně nastoluje jakési vyústění na rozdíl od slok předešlých, který právě pro své chlapské obrysy a odlehčenost  působí opačně.

neviem či by som to nazval práve zlobou... povedzme, že sa občas vaše rozhodnutia nezhodujú s tým čo chceme my a platí to aj opačne...

je

 

někdy je to asi třeba

 

chápu to jako reakci na ženské chování

jak někdy umíme být zlé

 

-jako že dost

Lebo je v tom bezcitnost?

hm no

korbačky mám ráda

-ale jinak nic moc

:(

Vďaka za zastavenie a komentáre. Možno sa na to netreba pozerať ako na siláctvo. Ale v konečnom dôsledku je to aj tak jedno. Tu ide o básne, nie o mňa. Však?

ale no...poznáme tento autorov stav, už bol a ešte bude, ale stopro príde zasa obdobie, keď ho láska premôže:)

nepáčia sa mi silácke chlapské reči, ale páči sa mi spôsob, akým si ich vyklopil *

myslím, že je dost šracov, čo sa im ten prístup bude páčiť