Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

vzdálenosti

14. 08. 2015

719

Autor

orinoko.a

Mluvívám k tobě tak –

Abys mě nemoh slyšet

A má řeč je na tobě stále více nezávislá.

I obraz tebe už s tebou nesouvisí.

Myslíš: tvůj domov přece není tady.

Jako když keřům ulamuješ větve a necháváš je znova klíčit.

A svoje ruce bodáš o jehličí

Zatímco tvoje tělo se halí do závoje

Je jedno, kým teď jsi.

To jenom já

Vždycky budu svoje.

1 názor

Ostrich

19. 08. 2015

Dát tip

Škoda.... Tohle je krásné, ale smutné, mluvit, aby tě druhý nemohl slyšet - ještě že aspoň lze o tom psát a ne jen mlčet. Co se nevyjádří, ztratí se, v paměti zůstávájí jen opakovaná vyprávění....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.