Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

z deníku schizofrenika 11

27. 08. 2015
2
0
535

někdy mám potřebu se vypsat, vykreslit, takže tak :o)... kdo nechce, nemusí to číst, upozorňuju předem, že to není moc optimistický...

 

 

podtržítko, nic, doufání, pád, střepy, krvavé slzy.

Psala jsem Kláře, byla to konverzace k ničemu. Je zaseknutá v mrtvým bodě, ve kterým jsem ji viděla naposled. (A že to už nějaký ten pátek je..)

Dam si čokoládku. A pak musim vymyslet, co nakreslim.

Tak zítra jedem pro koníky zarámovaný :). Těšim se. Bavim se sama se sebou, mam ošklivý myšlenky. Udělat krok, aby se člověk bál. A tak se ptám, bude tu se mnou dál má ozvěna, můj jediný přítel.

Máš zatím převahu, má nemoci, jednou tě zdolám. Jsem šťastná ve světě pastelů a fixativu. Nechtějte mě brát mou jedinou radost. Hudbou plaším své myšlenky. Ozvučené myšlenky. A pak t, hej, ty, tvá slova bolí, zkus to příště jinak. Moc mě to zraňuje. Tvé neustálé vyčítání, jak moc dělám věci špatně. Maminko, myslela jsem, že když uklidim, tak tě udělam radost. Místo toho sprcha výčitek.

Nikdo se mnou nechce mluvit. I to zrcadlo mlčí, zato, vystačím si sama, já a mé dvě slečny. Zdravím!

 

 

 

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru