Probuzení

                                                                                                   verulinda

Byla tak krásná,

když na okně seděla,

nerozčesané vlasy pochytat se nedaly,

tvář namířená k slunci paprsky hledala

a   čekala  na  jejich  teplé malování.

Sladké tóny noci den všechny smazal,

to dosud nevěděla,

přesto ještě  dlouho  cítila dým rozpálených  uhlíků

co až  k ránu  propadly roštem do popela.