Ty jsi má naděje

Jak jsem Tebe plný Poutníkům v pokoji Němí lidé v mé krajině A z té modři se nadechnout Probuzenému Kolikrát se ještě ohlédnu Nezklamu tě V koruně, králi šťastnému Tvůj tichý hlas Vůně co přichází po větru Co přichází, co odchází Vědomého si svého dechu Tak něco si přej S vůní podzimního deště A vítr S vůní mokrého dřeva Azurová záře v očích Na zdech nad horizontem V této krajině Tak jít až sem - vzhůru ke mně Kdo přijde, aby Tě obdaroval A přichází jako luna To, že čekám na Tebe Rok za rokem, už se nemineme Pak jsem seděl, dokud nevyšlo slunce Že i to naše setkání bude vzpomínka Vzpomínka na život, co se už stal Tady jsem Chce se ti do toho větru vykřiknout Budu tvoje, protože jsi mě hledal Jsem tvoje, protože jsi mě našel To, že Ty jsi má naděje

---