Hikikomori

V roce 15 se termín "hikikomori" docela probíral ve sdělovacích prostředcích. Debatovalo se o tom, že ti, kteří (téměř) nevycházejí z bytu, existují i u nás. V době covidu se situace prudce změnila. Někde (Čína, Japonsko) bylo více méně zakázáno vycházet z bytu celé měsíce a mnozí si na to zvykli natolik, že jim to už zůstalo... 

Jádro P. zůstává... stejně jako kvalitní poezie. Např. Hikikomori je skvělá... kolik smutku a podivínství se ti tam vešlo. 

Goro,

v roce 2015 byl Písmák dost jiný než je teď. Psala jsem jiné básně pro jiné publikum. Dneska by takové básně moc tipů nezískaly.

Parádní básně. To jsem tu ještě nebyla, a tak jsem je nejspíš četla dnes poprvé.

Mo děkuji za uznání,Penumbro.

Album hodně líbí.

A pak způsob, kterým graduje Hikikomori.

Josephino,

nevycházečů přibývá a s tím,jak se svět stává složitějším,bude jich

určitě víc a víc.Asi budou i na facebooku,kde budou mít jen pár polo-

autistických přátel.Facebook nezpůsobuje jen revoluce,nepůsobí

jen směrem ven,je to i uzavřený svět sám pro sebe,který mnohým stačí.

Ráda bych se třeba zabývala i tímhle,ale ještě nevím,jak na to.

ale mohla by ses občas zaměřit v rámci svého umu na nějaké zvláštní jevy, jako je tento - i díky tvé osvětě jsem jednoho Hikikomoriho objevila mezi známými

Děkuji všem za zájem,chválu i tip a těším se na vaši příští návštěvu.

Pro whispermoonlite :

Velice děkuji za chválu a vážím si jí.Ctěla jsem,aby ta básnička

na čtenáře tak nějak působila. - Není divu,že si představuješ Tokio.

Tam jsou hikikomori zastoupeni asi nejsíc.Četla jsem,že jen registro-

vaných jich tam žije přes milion.

Starému vlkovi :

Pohled zevnitř chystám na říjen (Jizvy),ale moc veselé to nebude. 

to byl ale krásnej film!

připojuji se s T.............

Pěkné /*

...jako celek moc pěkné. Asi nejvíc mě oslovila ta poslední, především  závěr- to už však bylo řečeno nade mnou :-) *

Odstřihla jsem tě od sebe

a zůstala sama

na mnoha půlfotkách

jak černobílá vdova

je to tak, čtu ji už po několikáté a pořád na mě působí. dokonce si říkám, že jsem ji ještě trochu podcenil. – v tom nevyřčeném za slovy, v tom prožitku, který to podkládá, mi přijde až zdrcující. – s tím právě pěkně kontrastují lehce a nenásilně črtané kulisy. – závěr je i dobře vygradovaný, vůbec ten refrén sám o sobě dopadá jak kladivo. – kdybych ještě dělal rubriku ve Tvaru, s velkou pravděpodobností bych ji tam dal (ale to je minulost). 

a jedna zvláštní věc, i když ne tak zcela, vzhledem k názvu. – text mě ponouká představovat si Tokyo nebo podobné japonské město, ve kterém jsem nikdy nebyl, křížené s něčím českým (možná pražským). asi to odpovídá představám, které o Japonsku chovám. 

jedno z kouzel poezie dle mého spočívá ve schopnosti vyjádřit něco latentně přítomného, aniž by to bylo přímo popsáno, zvulgarizováno jazykem. jde o paradox: bez jazyka to na jednu stranu nejde, ale jazyk je mnohdy také překážkou. a když se podaří najít rovnováhu, text zapůsobí. 

Whispermoonlite, jsem vždycky št'astná,když nějaká moje báseň

někoho vtáhne do sebe.To právě chci. Díky.

"Hikikomori" mě svou atmosférou vtáhla, přestože na první pohled působí obrazy povědomě, zachytávají se v něčem jemném. a do toho detaily jako prach padající na palmy, nebezpečný soumrak, světla v ulicích, ty to ozvláštňují. – další dvě si nechám na příště.* 

Pro a2a2a :

Děkuji za kritiku.Pár svých následujících básniček chci "pojmout"

spíše psychologicky a jejich atmosféra bude zobrazovat duševní

stav různých ztroskotanců.Myslím,že i to je dnes aktuální.

Třeba diagnóza "hikikomori" ( = "odříznutí" či "nevycházeči",nebo

jak to česky nazvat) je vysoce aktuální.Stačí si jen do Googlu

zadat "nevychází z domu" a hned z webu vypadne spousta

hokikomori celebrit včetně českých.

Díky za tip a kladnou kritiku,Zordone.

druhá a třetí lepší první, určitě máš cit pro atmosféru, ale jak už jsem naznačil v předchozím tvém příspěvku, je čas posunout se ve svých básních, kde jsi obdařena příjemnou, nenásilnou obrazností, více pod povrch, více do obsahu, zatím dominují nálady a ty si zasloužíš dokázat více.

Co už chtít víc

než dým

a za ním staré filmy ?

To se mi líbí.