Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

olověná

23. 09. 2015
21
8
973
Autor
Marcela.K.

začíná podzim

prší nocí

sny olověné do hrudi

doufat a čekat

snad se ráno bez vlhkých očí probudí

 

prý  naděje se zatoulala

zoufalství neví kudy kam

a lež se tváří jako skála

proč  láska marně hledá trám

 

 večer se ke snům opět blíží

chlad táhne oknem stmívání

pak uvnitř nalevo se zkříží

…bolest přec není na hraní

 

přichází podzim

ještě bosý

dokáže z posledních sil hřát

 v hlavě si pravda kosu brousí

 a ví

že musí se jít rvát


8 názorů

Gora
26. 10. 2015
Dát tip

Líbí, hlavně poslední sloka.../T.


zasil
26. 09. 2015
Dát tip

pravda a láska vítězí :)


Čudla
24. 09. 2015
Dát tip

Líbí /*


Josephina
24. 09. 2015
Dát tip

láska je chimééra (nebo chemie?), típek


Marcela.K.
24. 09. 2015
Dát tip

Diano, díky za ...

 

Adriano, není to až tak o podzimu, ale děkuji i za Tvá slova...já mám taky podzim ráda.


přichází podzim

ještě bosý

-  moc krásná asociace, celkově smutné, ale příjemně se čte, T* za atmosféru, ačkoliv já mám podzim ráda a nepřijde mi smutný, snad možná melancholický, ale kdy jindy si lze užít teplo u krbu?


Diana
24. 09. 2015
Dát tip
Proč je to vždycky jenom pravda, která se musí v světě rvát a obávat se, že si zadá - kdy přestanem se křižovat?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru