Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Žena s agamou

26. 09. 2015
1
2
1312
Autor
Abelquin

Inspirováno nesmysly v mé hlavě ohledně koupě bytu.

Je to znovu totéž. Diskotéky, holky, pivo a špiritus. Venku je hluk a já pomalu stoupám po schodech do svého bytu. Motá se mi hlava. Vedle mě jsou Aničky, Verča i Karol. A ta co ji vedu, nemá s nimi pranic společného. Je to bývalá majitelka mého liknavého, chytlavého srdce, žena s agamou. Její milý je obyčejný kluk, sympaťák. Chci po ní, aby mi zařídila byt. Je to designérka vášní méně obvyklých než déšť.

 

Patrik se probudil vedle rumiště. Bylo mu zle, a tak ochutnával z krabice včerejší víno a zapálil si startku bez filtru. Nebyl tak tlustý jako obyvatel haciendy ve čtvrtém patře panelákového bytu. Byl prostý, čistý. Mohl jsem mu důvěřovat, že žije srdcem. I kdyby mě to mělo zabít, chci jít v jeho stopách. Žena s agamou byla malířka kýčovitých tvorů. Výjevů ze světa přírody, která mě nudila. Brownfield, neboli křoviny, psí a lidská hovna, pet láhve a jiné naplaveniny civilizace, špačci zatloukaní do konstrukcí laviček - to vše hyzdilo mé domoviště.

 

Studoval jsem tetování na její paži a zkoušel vylézt na vysokou postel. Bylo to v pohodě. Jen v noci na záchod sejít dolů zase nešlo. Postel byla tak strmá a ona nahoře masturbovala a hlasitě se mi smála. Vždycky jsem hledal dominu, ale platil jsem si jen pitomé subky. Tolik k mé perverzi. Kdo asi bydlí v tom bytě se světly, říkal si Patrik, když už típal třetí desetiletí života. Já byl starší, byl mi lhostejný a nechal bych ho chcípnout pod mostem, uspokojovat německé turisty a vůbec to brát po dvou schodech. Já byl opatrný, nebyl jsem jako on.

 

Žena s agamou se smála. Zničila Patrika a teď se snažila zničit i mě. Nevěděla, že vítězím z principu nad všemi vášněmi její bohapusté vůle. Cítil jsem její touhu, když jsem se konečně zhroutil, ochabla též a prostě mě odkopla. Lekce života.

 

Tak zase na schodech, podpírán Aničkami, v patách s Veronikou a Karol. Podivný kníže, horský průvodce, génius mezi všemi láhvemi výběrového vína. A přece jsem mu záviděl roztrhané kecky. Tenistky mi lezly do postele, na kterou jsem nevylezl. Neměl jsem na nájem a hledal někoho pod sebe, nájemníka mého bytu. Bylo to v dvacátém třetím. Bylo mi už skoro čtyřicet a já se zouval. Zoufale jsem se snažil plivnout na agamu dlouhým jazykem. Ona byla démon a já kupoval její byt každý rok znova. Tomu se říká sexuální otroctví, finační otrok, který vykořisťuje rodinu a není už schopen vydělávat na desátky jeho paní. Usínal jsem na zemi a když byla hodná, hodila mi polštář. Pak jsem v noci chodil na záchod hlasitě vzdychat. A ona si zvala trýznitele, byla trochu na oboje, i být dole i nahoře. Se mnou to ale jinak nešlo, já byl zbabělec. Koho to baví?

 

Nakonec jsem obrátil tu zbraň proti sobě a stal se mužem. Stalo se to, když jsem po prudké stěně postele díky šuplíkům pomalu vyšplhal. Byl jsem šťastný a vítězoslavně se rozhlížel. Jenže ona už tam nebyla.


2 názory

Minty
08. 01. 2016
Dát tip

Mně se líbily naopak až ty poslední věty. Dávám za ně tip.


Lakrov
21. 10. 2015
Dát tip

Dočteno do konce, protože první tři odstavce mě zaujaly. Zbytek mě z toho zaujetí ale zase vyvedl.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru