Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

rozčeřená

Výběr: Elizabeta, a2a2a
06. 10. 2015
18
11
987
Autor
sepiolite

 

 

 

 

---

 

stékáš

po okapech

mého těla

když prostor

zůstal roztrhán

povely

 

srnčí kvarteto

ani přátelství krabů

dnes mě nespasí

 

květy slunce

ještě nedonošené

zůstávají se mnou

zakuté

do vzlykání taveného kovu

 
 
---

 

ne kamenné nebe

ale město se vzpíná

ve vichřici

odhazuje balkony

    náhle

nastalo nekonečné ticho

padající suti

rozpadlých rodin

 

 

---

 

 

inkvizice

popelavých květů realismu

slepý dům

    šedá beznaděj

      žlutý smutek

slaným strachem

svíjí se očnice nářku

když marně

snažíš se rozbít

smysl klenotu

uvnitř mě

 

 

---

 

pod nohama

horká rtuť

půlnočního dětského pláče

ten nejsilnější cit

    osamělost

 

musím ukrýt

netopýra v mraveništi

a utéct

ohlédnu-li se, oslepnu

uslyším-li ho, ohluchnu

 

mlčení země bolí

sovy dnes neodnášejí

lidskou bolest

a pávi s hořícími ohony

ztrácejí se v jezerech

kde tone víra

 

 

---

 

poslední

smutná láska

ostré kameny Golgoty

co když Ježíše

sežrali draví ptáci

a cesty do pekla

nejsou dlážděny kameny

ale řvoucími

lidskými ústy

 

 

---

 

noc mění svět

naše životy

návěje a ulpívání

vzduch lomený

do oblouku

tma lne ke sklu

 

korkovníkům

krvácejí

oloupané hřbety

horkost našich těl

roznášejí mravenci

a my pod mandloněmi

ulepeni marcipánem

v laskání

na dosah peklu

 

 

---

 

mé tělo

odvržené v příboji

prostěradel

tisíckrát

vyharpunované

 

vedle v pokoji

slavík vříská

v hrdle velké kočky

 

slíbej slanou vinu

mého klínu

ať nezůstanu trosečnicí

přibitou na hruď půlnoci

dvakrát příčně lesklou

 

 

---

 

dívám se

jak v posledním západu

hýří staré Slunce

a obloha černá

semenem havranů

 

na obzoru

roztřesená krev Minotaura

ze které sestupují

démoni

 

slyším

pobodanou píseň

vtepanou

do mrknutí oka blesků

 

v mých dlaních

nedomřelá myrta

znásilněné labutě

 

 

---

 

jsou rána

kdy v trní

bezútěšně vrní

kolovraty šílenství

a vlhká prokletí

každé z nás

lesknou se

jak ostružinové

zrcadlo

 

 

---

 

 

orosená

soví hlava

uprostřed

stříbropěnných

oparů klínů

přemýšlí

co nás

ve smrtelném stisku

pohlaví

napadlo

 

 

---

 

uprostřed

sadového šílenství jara

vymývaný

záznam z břitvy

tuhý stesk

na dně chvění

a mé oči

ležící severním směrem

ovroubily smutné řas

 

 

---

 

 

soumrak sevřel temnotu

v hnízdech

která hoří

aby vykvetla tepleji

schovávají se

klisny s krvácejícími stehny

jako menstruující andělé

a hyeny sodomie

ve své něžnosti

zanechávají

v polibcích na těle

krvavé pečetě

 

 

---

 

 

žluvy zobou

zrnka granátového jablka

z mého hrdla

a dřeň

otcovy dlaně

krmí mě

z ukřižovaného beránka

brzlíkem Jezulátka

 

 

---

 

z nebe na zem

kolmé noty

zlomeným křídlem

operuje rybu

ledňáček

zinková deska světla

pálí mé oči

napij se – štičí mlíčí

bezhlavě vystříknuté

z oka jednorožce

 

 

---

 

 

matka

jen zatím

nepohřbená láska

vzývá kosé světlo

ve kterém

hárající feny

lížou krví zacuchaná pohlaví

 

 

---

 

rosou utančené ticho

a mé srdce vedou blesky

na horu

o půlnoci vysvlečenou

 

příliš dlouho

louhovaná horečkami

rtuťový čas

odleptaný výkřikem krku

 

zabila jsem snění

v kymácející se

pupeční šňůře

ze zrcadel

 

 

---

 

zrána

zdají se Tvé oči

víc odmítavé

jen popel

zanáší prosebný

pohled kata

 

uhlí

samá krev

a vlasy

rozcuchané

vichrem rozchodů

házejí do jezera

stáda zbloudilých sobů

 

 

---

 

vkládáš mi do úst

svou láskyplnou

eucharistii

 

stromy tkají

první poupata

a mně

vybledly oči

odlouply se tváře

rty zatopila moč

a z dlaní záře

odvedla Tě

schoulit se

hluboko

za tříštění

 

 

 

 

 

 


11 názorů

over
30. 03. 2016
Dát tip

uff...proč mi to uteklo, když Tě mám v obl...úžasné podání prožitého...zážitek*


Dept
24. 11. 2015
Dát tip
v dnešní ulitany době me tve verse donutily vypnout ostatní a věnovat jim čas. .. paráda a dík

*


kdekoli si se začtu mohu číst a líbí.

Jako celek to nedám

Ale tip mohu za každý řádek. 


Vaud
08. 10. 2015
Dát tip

jsem se nejak telepaticky po dlouhe dobe prihlasil: 

 

asi nejoptimistictejsi, cos kdy napsala :-) / moc krasny!! 

a taky vim, co si mam predstavovat :-). 


sepiolite
08. 10. 2015
Dát tip

Milí, děkuji všem za zastavení a názory. Dříve jsem publikovala po básni, ale musím se přiznat, že tohle je pro mě sobecky jednodušší a především - všechny věci dozrávají ve stejné chvíli a já jim jen dávám volný průchod, tak chci věřit, že má smysl, že jsou takhle pohromadě, ač si plně uvědomuji jejich schopnost čtenáře zahltit a ubít. Ale děkuji všem, kteří se o jejich přečtení alespoň pokusili.


Umbratica
08. 10. 2015
Dát tip

Nejvíce mne zaujaly básně začínající těmito slovy :

inkvizice

pod nohama

poslední

dívám se

zrána

Tip ale dávám i za fantasticky krásná místa v otatních básních.

Na tvém místě bych ale ty básně publikovala postupně, ne takto

jako jeden velký celek.Je - li na obraze příliš mnoho barev,divák

si neodnese žádný zážitek.


je tam spousta krásných obrazů, nicméně v té délce se naprosto ztrácí jejich význam, síla, jednoznačnost a hlavně krása, pro mě by z toho mohlo být více moc hezkých básní, v jednom celku se topím


Gora
06. 10. 2015
Dát tip

Pro mne příliš akční a chaotické, promiň...


Agibail
06. 10. 2015
Dát tip

ne kamenné nebe

ale město se vzpíná

ve vichřici

odhazuje balkony

    náhle

nastalo nekonečné ticho

padající suti

rozpadlých rodin ... *


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru