Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŘíjnové akvarely
Autor
Umbratica
Uhasínání
Krajina z barev svlékaná
už tkaná ze stínů jen stíny
už tknutá únavou
Kříž - boží muka - lípa - dým
pár osamělých kontur
úzkostně kamsi spěchajících
úvozem do šedi
Chlad končícího léta
chlad končícího večera
a v popelavé mlze
tu a tam ještě řeřavění
jisker - jeřabin
Říjnová skica
Těch listů s každým zavanutím...
Těch šeptajících šelestů v studeném tichu...
To houfování špačků nad sady
hejna jež zavlají ve vzduchu
jak černé smuteční vlajky...
A slunce už mdlé
slunce už zbavené naděje
když pozlacuje unavené stromy
když mezi mraky kulhá k obzoru
po zlomené modři své cesty
Dnes ještě vážka nad květem
svým krasopisným letem píše verš
než zítra jí vyhasnou oči i křídla
Těch listů dlouze zavěšených
do pádu
i v opatrném bezvětří...
Déšt' smývá stopy
Konečně odliv paprsků
a z krajiny dno moře
smutně se lesknoucí
a jaksi strnulé
v bezvětří plném deště
Motýlům vnucený klid
a spánek úlů
ocůny které sklonily hlavy
lesy jež zahalil šedivý závoj
z kamení v polích třpytné drahokamy
čerň křížů načrtlých japonskou tuší
na sépiovou hlínu
- Kraj opuštěný poutníky
patří jen šípkům a hloží
patří jen zmoklým bodlákům
a jejich ztěžklému chmýří
K barvám !
Slídové nebe osleplo
lenoška mizí v šerosvitu
jak v náhlé mlze bludná lod'
skleněné prsty Jezinek
ohmatávají okna
Houpu se na vlnách nostalgie
ukolébaná kapkami
ztracená v představách o Pavím králi
o duze která ze slz vzejde
skrz kterou přejde pár mých slov
jak po barevném mostě
Pomozte mi mé smutné hlásky
stoupat po duze !
16 názorů
Děkuji všem za chválu a tipy a jsem ráda,že jsem dokázala tolik lidí
zaujmout.
Kolobajdovi a Lyrykovi :
Musím básně sdružovat do balíčků.Jsem totiž grafomanka a nechci
to tady svými básněmi zaplavit.Většinu toho,co napíšu stejně vyhodím.
Pro a2a2a :
Budu ráda,když mě budeš nadále upozorňovat na chyby.Vím,že máš
raději básně spíše strohé a vytříbené a já jsem moc upovídaná.
V listopadu chci texty zjednodušit.Už jich mám pár napsaných.
Pro whispermonnlite :
Jako obvykle cosi tušíš,kolem čehosi kroužíš,ale nevíš tak úplně ,o co
jde. - Ale přihořívá.
Pro vk + art + sepotvkorunachstromu :
A co kdybych občas chtěla tvořit přesně jako Jan Saudek ?
Teatrální hyperkýč jako z 19.stol, umně ručně kolorovaný...
Ale já jsem chameleon - žádný strach.
sepotvkorunachstromu
11. 10. 2015..tak to jo..to je fakt moooc pěkné!
Moc se omlouvám, ale tomuto typu básní říkám lítostivá poezie. Mám z ní vždy ten pocit, že se mi zhroutí pod rukama, že tu tíhu slova nese tak skromně a jemně, že raději síla uteče a zbude pouhé zdání slova. Ta poslední báseň to ještě dotvrzuje a ve své podstatě určuje klíč k těm předchozím, byť kvalitativně zdařilejším (dle mého).
whispermoonlite
09. 10. 2015přečetl jsem první dvě básně a napadá mě trochu kousavý termín "hyperkýč" :), jako paralela např. k "hyperrealismu" v malířství. Tím chci říct, že nejde o prosté využití obrazových klišé povědomých ze spirituální či přírodní poezie z konce 19. až 1. pol 20. století, ale že jsou tyto obrazy vymalovány tak nerezově, slity tak asepticky a neprodyšně, že z toho vzniká cosi navíc s vlastní estetickou hodnotou. – nebo jde o vražedný smysl pro ironii… – bohužel, pro tenhle druh porcelánu / humoru nemám uzpůsobenu trávicí soustavu. :)
blacksabbath
09. 10. 2015Dnes ještě vážka nad květem svým krasopisným letem píše verš než zítra jí vyhasnou oči i křídla...*/***
Zvyklý zde na Písmáku hledat spíše chyby, se i tady zastavuji (a nesedí mi) některé obrazy s božíma mukama, duhou, šípky, hložím, apod. A přesto se mě u tvých básní vždy zmocní nálada, atmosféra, třeba i nostalgická z návratů k počátečním schůzkám s poezií a tak si říkám, kam až dojdeš se svou lehkostí malovat atmoséru.
slunce už zbavené naděje
//to je hustý, přesto všechno skoro moc pěkné; přišla jsi tím sdružením básním nejméně o tři výběry .))
Souhlasím, jen bych opakoval Kapsu. O podzimu už básní mnoho psaných, teď však jsou zbaveny frází daných... /**
P.S. A kdybys je rozdělila na dvě a pak další dvě - nic by se nestalo. Takže při čtení čtvrté už nevím, co bylo v první... (je to jen takový podnět)
Básně jsou to krásné, plynou v ustáleném, ničím nerušeném tempu, je vidět, že tvůj styl je vypsaný a vybroušený.