Pozdě k ránu III

egile,

kromě tvých negativních reakcí se pod mými básněmi zase tolik

negativních kritik nekupí.Proto si myslím,že velmi přeceňuješ

svoje vlastní názory a jaksi opomíjíš, že se tu vždy najde někdo,

kdo ti oponuje.

Baví mě,že moje psaní baví i jiné.Proto jsem tady.

Pro egila i Whise  :

už proto,že vůbec moje ,řekněme, ne zrovna běžná metafora 

(vymřelá modrá mluvící ryba) dokázala vzbudit zájem někoho jako

jste vy,splnila svůj účel. Nepíšu básně pro věčnost.Stačí mi ,když

dokážu čtenáře na chvilku pobavit,zaujmout a přimět k přemýšlení.

A protože se tady můj cyklus "Pozdě k ránu" tak nějak uchytil,budu

v psaní podobných básní pokračovat,dokud budou čteráře bavit.

egil: jasně, smíchal jsem to dohromady. v první řadě mi šlo o nabídku čtení, v němž se ten verš vyjeví jinak než "bezjakostní". – zasahovat do Tvé polemiky s autorčiným komentářem jsem vlastně ani nechtěl… akorát jsem nabyl dojmu, že Ti opětovně vadí, že vůbec něco vykládá – ale to je zcela marginální drobnost, rozptýlení navíc :)

Reagoval jsem na část poznámky od nicku Umbratica (reakce nad tou mou), konkrétně na tuhle partii, která vysvětluje "složitou" metaforu:

Ta metafora je dost složitá. Vymřelá(domněle) modrá ryba = latimére

podivná(je modrá,je vzácná)´= modrý den.Mluvící = paradoxní

metafora(ryba je němá) = opětovná schopnost básníků psát.

<b>egil</b>: Láďo, já to čtu tak, že nejde o žádnou Latimerii, nebo jinou konkrétní rybu. – když čteš báseň v jedné vrstvě jako karikaturu salónního básnictví, tak se v onom obraze, i se všemi těmi adjektivy, onen význam právě zkondenzuje: je to mrtvé (neživé), modré (nepřirozené), a stejně to mluví (žvatlá naprázdno). ryba sama může mít archetypální význam, anebo jde prostě o to, že z podstaty nemluví, byť v tom obraze (potažmo karikatuře) ano, a ještě navíc je mrtvá. – zdvojené oxymóron smysl karikatury podtrhává, ale asi je potřeba číst báseň v určitém úhlu. –

Umbratica balancuje na hraně, kdy některé obrazy lze přijmout naplno, jiné s ironickým převrácením, a někdy nevyjde ani jedno z toho. hádám, že je to záměrně namíchané, je zde víc významových vrstev. – nemá to být ani pouze karikatura, ani pouze pocitovka.

(vysvětlování vlastních básní se týká vztahu autor – báseň, se samotnou básní nemá mnoho společného; ledaže bys chtěl Umbraticu plísnit za to, že není dost nad věcí, což by mi ale přišlo poněkud odvážné…)

Ubezpečuju tě, Umbratico, že si (ač paleontolog vzděláním i profesí) pod

"vymřelou modrou mluvící rybou" 

než Latimerii podivnou, představím spíše borgessovskou mýtickou rybu s lidskou hlavou. Ta "metafora" (navršená tři adjektiva a jedno substantivum?? to jako vážně?) není složitá, je prostě jen špatná a bezjakostní - nic ji neukotvuje nějakým chytrým korelátem ve světě hmatatelné reality.

Navíc, jak jsi sama napsala ve své vysvětlující poznámce (proč, probůh, proč...) - latimerie ve skutečnosti vyhynulá není. Patří do umělé grupy označované "living fossils", konkrétně mezi lalokoploutvé ryby, o nichž se do r. 1938 myslelo, že jsou od mezozoika (coby přechodový článek mezi rybami a obojživelníky) kaput. Proto je metafora bez vysvětlivky jednoduše zavádějící. Je totiž spousta skupin skutečně vyhynulých ryb. Z hlavy mě jich napadají desítky. Žel latimérie mezi ně nepatří. A u vyhynulých barvu nikdy nezjistíš - pigment je fuč velmi záhy -; a ona ani ta latimerie podivná není zrovna nutně právě "modrá". 

Pro whise :

Já záměrně vnímám svět(jakoby) skrze určitá klišé,ba skrze pokleslou

kulturu nebo pohádkovou infantilitu,záměrně zařazuji pathos 19.stol.

a jazykové postupy z této doby. - Masky,náhražky,divadelní kostýmy

a takto tetrálně oživená banální reálná scenérie -v tomto případě

ošklivé parkoviště s šedými baráky v pozadí...

Ber to tak,že takhle vnímá svět někdo až příliš prosáklý četbou,

jakýsi Don Q.poezie.

- - A k té vymřelé modré mluvící rybě :

(Jsem ráda,že sis jí všiml)- Vysvětlím to,i když mě egil nabádá,

abych nic nevysvětlovala.

Ta metafora je dost složitá. Vymřelá(domněle) modrá ryba = latimére

podivná(je modrá,je vzácná)´= modrý den.Mluvící = paradoxní

metafora(ryba je němá) = opětovná schopnost básníků psát.

Pro J.H. :

Máš pravdu - báseň U okna byla stará asi dvě hodiny,když jsem ji

zveřejnila a je tudíž nevypilovaná.Podruhé už byh ji sem nedala.  

musel jsem se ještě párkrát vrátit, báseň mě nepustila, a teď vidím, že to čtu jinak, že mi celkové posazení hrubě unikalo. tím spíš mohu říct, jak tam ta modrá ryba nakonec dobře sedí, ještě kdyby tak mohla promluvit… mám podezření, že pro několik stromů, nakonec docela zábavných, jsem odmítal vidět les a co je v něm.*

"slova" jako "vypřažení koně pod kapotou" – mám se smát, plakat, nebo sublimovat? – vedle nelíčeně silných a jemných rysů (např. úvodní verše) klopýtám o výrazy jako "seznamka dálnic", "slova jsou out", nebo i ten "stripteas(e) bříz" – jak z pokleslé kultury; lehká maska, náhražka namísto vlastního průzkumu, není-li ovšem tvé vidění poplatné populárním stereotypům. – snad to chce víc zkušenosti, vkusu nebo disciplíny, nevím, ale je to škoda, protože cit pro vyvolání ostrého obrazu několika slovy máš a dokážeš pronikat pod povrch situace.

ještě závěr: "vymřelá modrá mluvící ryba" – možná mi to teprve dojde, ale nyní to na mě působí jako neurčitě okrasný, apartní, ale bezobsažný pokus o metafyziku, kterou bych spíš hledal na jiných, civilnějších místech básně. – s poukazy na básnictví je třeba zacházet zvlášť opatrně, z pochopitelných důvodů.

líbí *

Radovane,díky.R.L. - jsem ze staré školy a tak ledacos ještě píšu

postaru.Ale asi máš pravdu - musím se modernizovat.

Zákoutí po zákoutí! Skvělý obrat! Líbitip!

Všem moc děkuji za zájem chválu a tip.

jo! ... *

Opravdu to bere za srdce...   /**

ach, jak krásné, ty nezklameš:-)