Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prchavý okamžik

06. 11. 2015
3
7
810
Autor
Kate3

Jen natáhnout ruku a dotknout se...

Nad ránem

Šli opilými ulicemi

Nevěděli, kde je vpravo a kde vlevo

Kde je nebe a kde peklo

Opírali se sami o sebe a jeden o druhého

A přece procházeli tmou sami

Tichými společníky jim byly jako majáky v bouři

Docela nízké kandelábry

S oprátkami zavěšenými dost vysoko na to

Aby na ně dosáhli

Vesmír ležící u prosklených dveří

Jen natáhnout ruku a dotknout se…

 

Vzpomínky poletující

V barevném kouři minulosti

Jako chrastící makovice plná drobných zrníček

Se rozsypali

Rozletěli se do světa

Jen vítr je dokáže posbírat a donést zpátky

Na rodnou zem

Kam se vytratil

Ten starý český poutník

Který věděl vše

I to, jací budeme zítra

Jen natáhnout ruku a dotknout se…


7 názorů

Fajn. 


Kate3
07. 11. 2015
Dát tip
Gora, děkuji Ti. Jsem ráda, že se líbilo.

Kate3
07. 11. 2015
Dát tip
Lnice, ano, to by bylo krásné. Děkuji. :)

Kate3
07. 11. 2015
Dát tip
Musím dovysvětlit. ;) Problematika y/i je mi jasná, ale v této básni se slovesa rozsypali a rozletěli nevztahují k vzpomínkám (ne myšlenkám), ale je jimi myšleno něco jiného. :) Možná lidé...? Možná my všichni, kteří jsme se tak rychle rozutekli do světa a trochu zapomněli na svou rodnou zem a na své češství? Děkuji. :)

stejně jako kandelábry si i myšlenky někdy zasluhují tvrdé y.

Zvláště, je li jich mnoho.

Ale až na malinko natvrdé i se to čte fakt hezki. :-)


Gora
06. 11. 2015
Dát tip

Hezké.../T.


Lnice
06. 11. 2015
Dát tip
Potkat tak starého českého poutníka :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru