Ranní kolona

Je ráno a manažer René nasedá do svého vozidla tovární značky Vulvo, vyhřátého a polstrovaného jemnou kůží. V sedačce se stulí do polohy nascitura, pouští uterální hudbu a vyjíždí na Pražský okruh.

Řadí se do kolony vozidel, jež nemá počátku ani konce. Zvědavě nahlíží bočním okénkem na ostatní řidiče. Rozpoznává v nich ty samé tvory: muži mají košile a kravaty, u pasu se jim vydouvají velká břicha ucpaná tlejícími uzeninami od snídaně; ženy mají jen drobnější ruce a na sobě kostýmy.

René hladově hltá masky automobilů, vyvstávají z oktanového kouře jako při stvoření světa techniky, brzdová světla dodávají scéně šmak krvavých počátků. Mozek nascitura Renému neumožňuje domyslet spoušť kolem, a tak je šťastný na způsob maličkých.

Než dojede do korporátní budovy na rohu náměstí, stihne ještě uvolnit do vzduchu mnoho oktanu a trochu uzeniny od snídaně.