Dlouho jsem spala

Vím, že je trochu pozdě se vyjádřit

postavím se za řečnický stolek odvážných

a nervózně mi v tváři zacuká
Tohle jsi určitě nečekal

Nebyla jsem připravená se zamilovat
a Ty už jsi se vzdal všech nadějí
zase se míjíme v čase
políbím Tě na tvář
Zadoufám, že uvidím tě zase
(navždy zůstanu v naději)

Za další dva roky raději 

Dva roky jsi mě neviděl
a já Tě nechtěla vzbudit 

teď mám chuť zatřást Ti rameny

vtřást do Tebe aspoň trošku sladkého mámení

představu, že spolu můžeme chodit

Vždycky jsi přišel jak rytíř na bílém oři

Nezachraňuj lidi, co o to nestojí

nenech se při rytířském souboji shodit

Proč mám najednou takový strach o Tebe přijít
Vždyť ani nejsi MŮJ 

Zavři oči a do ucha Ti zašeptám
věci, co každý přeje si slyšet

Čas naší romance uletěl buhvíkam
nezbyla ani zvířátka z plyše

Jen smutná papírová růže 

V Tvých očích už nic nevidím
Hádám, že na mě nečekáš
Jak teď odolat závratím
Můj vnitřní svět sežehls na popel
Volně jak ptáče se zlomenými křídly odletím