Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
Melassa
datum / id23.01.2016 / 463794Vytisknout |
autorProsecký
kategoriePovídky
témaLiteratura faktu
upřesnění kategoriePřiznání
zobrazeno1235x
počet tipů16
v oblíbených0x
do výběru zařadilJanina6, a2a2a,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Melassa je medový, tmavě hnědý cukrový sirup. Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cukru zejména z cukrové třtiny. Používá se jako krmivo a nejlevnější zdroj pro výrobu alkoholu.

Melassa

Nikdy jsem nelitoval toho, že jsem bilančním účetním. Někdo se touží stát námořníkem, jiný prezidentem. Já mám rád pořádek. 

Vlak zrovna stojí v Pardubicích a já se dívám na tu červenou funkcionalistickou nádražní budovu. Několik lícových keramických obkladů poblíž západního nároží je oprýskaných. Copak to nemůžou opravit?

V Pardubicích je i vězení. Z vlaku ho není vidět, ale já tam dobře znal jednoho trestance. Copak nemohl alespoň na chvíli sdílet západoevropské hodnoty? Pokládal mě za ještě většího blbce, než vypadám? Ne, ne, chlapče! Udělal jsi chybu!

Ale začněme popořádku: Před několika lety jsem si uvědomil, že jsem už všech svých životních cílů dosáhl. Toho slunného jara už mi zbýval jen jediný. Vydat můj román „Zežloutlé pastviny“. Na čtyřicáté třetí návštěvě nakladatele se na mě usmálo štěstí. Trampotský (přátelé mu říkali, nevím proč, Barchánek) se rozhodl, že "Zažloutlé pastviny" vydá ve svém nakladatelství Dobré romány s. r. o.. Abych nemusel čekat, až na mě dojde řada, nabídl mi, že za spoluúčast 75% může moje kniha vyjít do pěti měsíců. To bylo pro mě to nejmenší, Jako úspěšný burzovní obchodník jsem se té směšné částce jen ušklíbl, a tak jsme si plácli. Lépe řečeno podepsali smlouvu nakladatelskou k vydání knihy, komisní o distribuci knihy a skladištní o uložení výtisků v Barchánkově skladu v Karlíně.

Každé čtvrtletí jsem měl obdržet emailem výkaz prodeje a následně do 60 dnů peníze. 84 korun z každého kusu. Korektury i obálka byly schválené rychle, tisk se trochu opozdil. Dneska už se nezjistí, jestli Trampotský použil moje peníze na staré dluhy.

Je to povznášející pocit, když se kniha s vaším jménem najednou objeví v e-shopech i v Neoluxoru. A když Národní knihovna informuje, že zařadila povinný výtisk do seznamu, máte pocit, že můžete tykat  Josefu Václavu Raisovi. Nicméně peníze nepřicházely. Věty:

"Přece jste to nevydal pro peníze, " mě uklidňovaly jenom prvních dvanáct měsíců. Zvlášť mě znepokojovalo, že jsem na počítači v Neoluxoru mohl sledovat, jak výtisky mizejí jeden za druhým. Trampotský si ode mě dokonce vyžádal zpátky i těch třicet výtisků. které jsem chtěl prodávat já. Když jsem mu je do Karlína vezl, byl zrovna nemocný, jako potom ještě mnohokrát, nicméně přece jen mi předal hotově (děj se odehrává v době, kdy se ještě platilo hotovými penězi) prvních dvanáct tisíc. Toho večera jsem se rozšoupl a objednal si u našeho stánkaře nejdražší pizzu, co měl. Trval jsem na pravém parmazánu.   

Uplynulo dalších šest měsíců. Výkazy prodeje byly pěkné, peníze nepřicházely žádné. Nevadil by mi ani bankovní převod. Trampotského výmluva, že pro špatný psychický stav nedojde ani k bankomatu, mě měl varovat. Z počítače peníze převést nemohl, protože měli špatný signál (Karlín je poměrně nepřístupná část Prahy). Pak zase musel zaplatit těm, kterým vyšla kniha přede mnou. Jindy zapomněl v tramvaji boty a musel si koupit nové. Hlavní příčinou všeho zla ale byl knižní velkoobchod. Ten vymámil peníze z knihkupců obratem, ale nakladateli je odmítal převést. Po všech těch historkách, které mi vyprávěl, bych žádnému knižnímu velkobchodníkovi ani ruku nepodal!!! 

Když mi Trampotský jednou dlouho po půlnoci přes Whatsapp oznámil, že prodává ledvinu, aby uspokojil věřitele, poradil jsem mu, že si musí najít někoho, kdo rozumí obchodu. 

"Vždyť já už někoho mám. Založili jsme novou firmu a na tu všechno převedeme," vyhrkl a zapomněl, že takové praktiky dobře znám z naší fakturační účtárny.

Finanční management měl zajistit nějaký Brkl. Naše jednání se přesunula z Karlína do QCafe v Opatovické. Než jsem do tohoto podniku přišel, nevěděl jsem, proč zrovna QCafe umístilo můj román "Zažloutlé pastviny" na regál pro návštěvníky. Důvod byl, že můj hlavní hrdina je bisexuál. V Qcafe by uplatnil tu vzácnější složku své sexuality. Nicméně obchod je obchod. Bylo mi jedno, kdo si moji knihu koupí, hlavně když zaplatí.

Stejného názoru byl i Brkl. Asi dvacetiletý štíhlý suverén, který mě oslovoval:

"Vy jste přece chytrej kluk!" 

Nabídl mi, že nová s. r. o. Romanopisecká Produkční převezme mou smlouvu a "od vánoc začneme platit". 

Mému upozornění, že vymáhání pohledávek profesně zvládám, se jen usmíval, a tak jsem zavedl hovor na méně kontroverzní téma:

"Čím se vlastně živíte?"  

Dozvěděl jsem se, že vodka se vyrábí z melasy a to že je svinstvo. Brkl se chystá vyrábět ji zase poctivě z pšenice.

Když avizovaná smlouva s Romanopiseckou nedorazila, šlo už všechno ráz na ráz.

Nejprve žaloba, potom exekuční příkaz. Když se ukázalo, že účty jsou prázdné, obstavily se pohledávky za velkoobchodem. Velkoobchod ukončil s Trampotským/Barchánkem veškerou spolupráci.

Trampotský se urazil a vypověděl mi všechny smlouvy. Znamenalo to pro něho povinnost vrátit mi zbylé výtisky. Nevrátil mi je ani po několikeré výzvě. Nevydání věci je trestný čin. Převádění smluv na jinou společnost s úmyslem poškodit věřitele je také trestný čin. Naděje, že dostane jenom podmínku, pohasla u odvolacího soudu. Pardubická věznice je mírná. Pořádek musí být. Dluhy se musejí platit. Na takových zásadách spočívá naše civilizace.

...

(Následujících 32 stran povídky je zpoplatněno 19,-Kč. Pro šetřílky shrnu, že se tam popisuje rozklad mezilidských vztahů kolem Trampotského, Brklovy peripetie s prodejem kvalitní vodky a mizerná živnostenská morálka v kultuře ve středních Čechách a na Jindřichohradecku)

...

Toho jarního dne byl vzduch ještě ostrý. Na vyšehradských hradbách pořádně profukovalo. Krčil jsem hlavu v límci montgomeráku a málem jsem ho přehlédl. Trampotský si mě ale dobře všiml.

Poznal jsem ho až tehdy, když vykřikl:

"Ježišmarjá" a dal se na útěk směrem k Libušině lázni.

Tak už ho pustili, pomyslel jsem si. Jistě za dobré chování. Trampotský se nezastavil, ale škobrtal dál, až konečně mohl skočit do řeky. Měl štěstí. Dopadl do hloubky. Nezranil se. Kdyby měl obě ledviny, možná by ke břehu doplaval.     

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

18.05.2016 21:00:48dát kritice tipProsecký

Narriel, díky.

18.05.2016 13:30:51dát kritice tipNarriel

P.S. - melassa se, kupříkladu, mimojiné používá také jako zvlhčovadlo do tabáků pro vodní dýmky. 

18.05.2016 13:29:55dát kritice tipNarriel

Naprosto to nedává smysl, je to prosto všech racionálních vysvětlení - ale už první odstavec ve mně zanechal takřka hrabalovsky znepokojivou sladkost dojmů, jako by to byla čirá reverse Příliš hlučné samoty."...Toho večera jsem se rozšoupl a objednal si u našeho stánkaře nejdražší pizzu, co měl. Trval jsem na pravém parmazánu..."-Od doby co jsem někdy v devíti letech četla Máj jsem uvažovala o možnostech uplatnění oxymoronu v próze... Těch dvacet let čekání na dokonale ilustrativní příklad se vyplatilo. Jsem upřímně dojata. Bravo!"Zapomněl v tramvaji boty a musel si koupit nové..."-Jak nemám ráda moderní instituci internetových zkratek, přestože ji uznávám coby neodmyslitelný dobový efekt, na tomto místě se mi chce napsat ROFL. A dodat "Bylo by to vtipné, kdyby to nebyla pravda" - stalo se mi minulý rok něco podobného. Eh... stalo se mi vlastně přesně tohle. Nepřišlo mi to vtipný, byla jsem zrovna dost švorc - a botky nejsou levný zboží zrovna... Nepřišlo mi to vtipný. Ale asi bylo. Což je pro mne poučení o tom, že se tyto dvě úrovně/vrstvy nemusejí vzájemně vylučovat.-Lehce čtivé, milé, vtipné... Chválím velice!!-T., samozřejmě.

 

08.02.2016 07:55:23dát kritice tipAlexka

Chvilku jsem přemýšlela, zda jde o vymyšlený příběh… pak jsem si šla raději pročíst komenty. Napsals to skvěle :-)

27.01.2016 14:54:23dát kritice tipProsecký

Lakrov, díky! Čím déle o tom přemýšlím, tím víc bych toho mohl napsat, ale těch 32 stránek to stále ještě není. Můj život business advisora s sebou přináší bohužel i styk se soudy, vyšetřovateli, exekutory a mám i uvěznené dlužníky ... 

27.01.2016 13:49:36dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Při četní prvních řádků (od věty ...Ale začněme popořádku...) na okamžik zvažuji, zda je něco z toho míněno vážně, ale dál už se až do konce celkem bavím. Zábavný je i návrat "kruhem" k věznici, zmíněné v úvodu, stejně jako onen čtenářsko-ekonomicky zaměřený odstavec. Jen ten epilog, přinášející cosi jako druhé zakončení, je trochu překvapivý, ale na humornosti téhle povídce neubírá. Tip.

27.01.2016 09:52:50dát kritice tipProsecký

A methylester řepkového oleje se nedá pít?

25.01.2016 17:44:54dát kritice tipGerty

K té diskuzi o destilaci - jsem  zvědavý, kdy se něco začne pálit z řepky

25.01.2016 11:12:58dát kritice tipProsecký

careful: tak v Evropě bude základem destilátu určitě řepná melasa.. 

25.01.2016 10:56:32dát kritice tipcareful

Se omlouvám, že do toho ještě žvaním...ale já ti to bohužel i věřím, jen si myslím, že melasu prznit je škoda a když už, tak na kvalitní rum.:DZel se dějí různé věci, zěmě, kde se třtina pěstuje bývají chudé a tak holt... Jinak, co jsem četla o alkoholu, tak se opravdu název často odvíjí né podle postupu výroby a z čeho je páleno, ale podle místa...takže dvě stejné lihoviny můžou mít jiné jméno.

 

Edit: ono se tak říká i zbytku po řepě..což už tak zdravé asi není...takže pak je to pálení už asi ok

25.01.2016 10:40:01dát kritice tipProsecký

careful: Výroba vodky z melasy (je mnohem levnější než pšenice) byla pro mě také novinkou. Zrovna tato část povídky se skutečně odehrála. Údajně jenom švédské a finské vodky bazírují na obilí.

25.01.2016 10:33:14dát kritice tipProsecký

Jé, Janino, díky!

25.01.2016 10:24:08dát kritice tipZordon

Možná je i spousta autorů, kteří by dali ledvinu za to, aby jim někdo vydal román...to jen takový námět na další možnou povídku...za 25% podíl samozřejmě :)

25.01.2016 10:21:55dát kritice tipcareful

ještě trocha ot, ale z melasy se dělá spíš rum... ale možná je to s tou vodkou schválně a možná se dá z melasy vyrábět i ta vodka... 

25.01.2016 10:18:14dát kritice tipJanina6

Tvoje originální směs literatury faktu a fikce mě opět pobavila. Kromě toho, že je to opravdu humorné, je to taky (bohužel) hodně realistické, vlastně jen mírně pokřivený obraz naší doby. Protože s tebou, coby podvedeným autorem, hluboce soucítím, rozhodla jsem se, že pravopisné korektury ti nebudu účtovat :-)

všechny své životní cíle dosáhl – správně všech svých životních cílů dosáhl

přátelé mu říkalo - říkali

národní knihovna – Národní knihovna je název

musel zaplatit těm, komu vyšla kniha – těm, kterým vyšla kniha

jedno dlouho po půlnoci - jednou

od vánoc - Vánoc

na jindřichohradecku – dokonce i Jindřichohradecko je název! 

25.01.2016 10:03:43dát kritice tipcareful

ok..z melasy je škoda dělat vodku..je velmi zdravá, mimochodem doporučuju pročíst dějiny cukru...kdysi jsem si o tom dost četla a bylo to zajímavé...

25.01.2016 09:37:51dát kritice tipProsecký

Děkuji vám za návštěvu. Je to takové pohrávání si s realitou. Čistá literatura faktu to není. Trampotský je stále ještě na svobodě. 

Od careful už mě těší jen to, že vůbec text dočetla. Název- úlet - pars pro toto - je takový schválně, ale mohl bych ho hlubokomyslně vydávat i za metaforu, že když se dělá vodka z melasy, kdoví jaký brak budou ty "Zežloutlé pastviny"!

Hlavně jsem rád, že si nikdo něchtel koupit těch 32 stránek. Asi bych se dopustil nesplnění veřejného příslibu nebo tak něco.

25.01.2016 09:11:22dát kritice tipcareful

"Hlavní říčinou"

...pobavilo mě to se zpoplatněním, to je dobrý nápad, ale jinak mě to dvakrát nebavilo... a název podle jedné zmínky, co se ke zbytku nevztahuje, moc nepobírám...

 

23.01.2016 23:31:06dát kritice tipGerty

Moc fajn jsem si početl a moc dobře jsem se bavil - tedy - smím se při četní tohohle díla bavit? Je to povídka, jak je uvedeno v jedné kolonce, tedy umělecká nadsázka? Anebo literatura faktu, jak je uvedené v druhé kolonce, tedy umělecká nenadsázka? To druhé by mě ani moc nepřekvapilo - takových Trampotských jsem za svůj literární život taky  pár potkal. Naštěstí jsem kolem nich chodil jak kolem horké kaše, až jsem se rozhodl být Trampotským sám sobě - a nemám sebemenší pochybnost, že jsem udělal dobře. Těch nemnoho korun, které jsem utržil za prodej svých knížek, vždy včas přistálo na mém kontě, a zbytek knih mám pěkně na očích v koutku své pracovny. Poučení z toho příběhu a  z mého příbehu tedy zní - každý autor sám sobě Trampotským! Dávám dílku svůj historicky první  tip na Písmáku.

23.01.2016 21:54:47dát kritice tipEvženie Brambůrková

Každý na pořádný román prostě nemá. Ty ale ano.   :-)))   /T

23.01.2016 14:34:40dát kritice tipDiana
Bravo! Já chci Zažloutlé pastviny!:-)))*********
23.01.2016 14:25:20dát kritice tipKočkodan
Tak po dnešku jsem se rozhodl definitivně – o vydání své knížky se snažit nebudu… ;-)

(A jako vždy jsem tvoje dílko nečetl s odporem.)


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.