#bordeaux

v bordeaux ulice dýchají stejným tempem

uprostřed kupole na náměstí st. michel 

huláká otrhaný muž chrámové písně -

lidé se už ani nepozastavují nad tím 

že nemá nohy a na nich plesnivé nehty

vůně mátového čaje a zahalené ženy sušené

fíky a datle

promočené knihy na lavičce někdo si tu 

zapomněl boty a kalamář

ve větru létají noviny

v bordeaux nelze psát krátké básně

vše je tu patos

pozlacený patos jako barokní andělíčci

lidi tu možná i serou barokní andělíčky

nevím jestli tomu městu lze vůbec věřit to jaké je

kdysi jsem tu psala o tobě 

když si mi koupil rybu a já ji nechala na víkend zavřenou v plastové lahvi 

chcípla a snědla ji kočka

tu rybu

dnes by ses mohl procházet o patro výš nad mou hlavou 

možná to neděláš

protože se miluješ se svou ženou a přitom voláš milence co sedí naproti mně

je úleva nečekat že přijdeš

je úleva čekat že nepřijdeš

v bordeaux ulice dýchají stejným tempem

uprostřed kupole na náměstí st. michel 

podávám otrhanému muži co huláká chrámové písně

umělé nehty v krabičce