Poslední

Snad bylo mi nijak
a z nebe padal déšť
pak na konci městského parku 
ještě před vysvobozením v polích
uviděl jsem v jeden okamžik padnout kapek
jako je mých dnů 
a všechny jejich kruhy byly dokonalé
jen jsem to vždycky odmítal přijmout
a sváděl to na něco  
já vím    
však i kaluže mohou být moři 
když chceme 
a skloníme tváře od žen 
jež s myšlenkami na milence a slevy
sní na tramvajových zastávkách 
o příštích životech a společném suši 
a tak    
jako pták kroužící nad místem pokáceného stromu
zapomněl jsem být
což stačí k tomu stát se Buddhou
a dosáhnout sebe 
jen stále nevím, proč Ježíše malují s dlouhými vlasy 
jakoby už tenkrát na kříži věděl o Woodstocku 
a dal tak světu lásku, hipísáky, krásný holky s voňavými kundičkami a trávu 
a taky to, že andělé jsou i černí jako Jimi Hendrix nebo Bohouš Cicko
však Bože ještě jedna kapka chybí
ta poslední
jen nevím, který déšť ji přinese