Mlčení paneláků

Láska podle Celine D. 

Vysílání hudebního kanálu: Celine D. zažívá svůj příběh lásky. Je to ohromná láska a dokonána je v pěti minutách. Zato se opakuje nesčetněkrát už od devadesátých let. Svítí svými pixely do tmy pokojů, sytí půlnoční ticho. Desky byly vyprodány, už se neuchází o přízeň posluchačů, už jde pokoji docela svobodně. Televize roznáší svou verzi lásky. Kde ale končí televize?

Železitá řeka

Eskalátory hučí a nahoře se otáčejí jako buben splavu. Voda nemálo železitá. V oku bezpečnostní kamery jsou postavy na hladině jen stíny plující den za dnem řekou Styx.

Pohoršení a báseň

Prázdná plastová láhev na lavičce, tady měli chvilku pro víno. A že o své polosladké radosti chtěli zpravit svět, nechali po sobě stopu - odpad. Někdo se pohorší, někdo domýšlí příběh a přichází s básní. A jiný básní pohoršený příběh. Ten je ekolog.

Mlčení paneláků  

Za okny bytů lidé s polámanou chutí žít. A ve víně topené křivdy. Strázně slaně vyhrknuté do tmy pokojů. A někde vyhrknou i malé radosti, do té samé tmy, do peřin. O čem všem sídliště mlčí, to nespočteš. 

Novina dole ve městě

Dole ve městě se ke slovu dostaly saxofony, vedou řeči plné bláznivin i stesku. A do toho cinkaj sklínky, cigarila hoří, holkám se tváře různí v lesku. Drama look. A u jednoho stolku jedna právě šeptla šťastnou novinu: Bude to kluk. A saxofony nato vůbec nehrály unyle.